Herečka Helen Mirren (68) bez okolků přiznala, že mateřské instinkty nikdy neměla. Kim Catrall (57) alias Samantha ze Sexu ve městě zase bez okolků hlásá: „Nikdy jsem nebyla připravená na mateřství.“ A sexy hollywoodská krasavice Cameron Diaz (41) se nechala slyšet, že děti přece nejsou jediné štěstí, které může ženu potkat.
Nejen slavné ženy to mají s mateřstvím „srovnané“. V příbězích Vandy a Kláry se možná najde i některá z vás…
 

„Už nehledám perfektního otce…“

Vanda, 41, spisovatelka
Na situaci, kdy musím lidem vysvětlovat, že jsem svobodná žena bez dětí, jsem si už zvykla. „Ale copak nechceš děti?“ ptají se, jako kdyby mě to samotnou už tolikrát předtím nenapadlo. Jako teenager jsem si plánovala svatbu a vymýšlela jména pro mé děti. Život se však nestará o to, jak si ho plánujete. V době kdy jsem překročila práh třicítky, jsem byla na dítě připravená. To bych ale musela nejdřív potkat muže, kterého bych milovala. Byla jsem zoufalá. S každým přibývajícím rokem bylo čím dál tím víc pravděpodobné, že se nikdy nestanu matkou. Uvědomila jsem si, že si musím vymyslet nový plán. Smutnila jsem nad životem, který jsem nikdy neměla, a navíc mě trápilo to, že mě společnost nepochopí. Nebyla jsem vdanou ženou trpící neplodností a ani jsem si sama nevybrala nemít děti. Za můj bezdětný status mohla smůla a pro to žádná „nálepka“ nebyla. Nemohla jsem však dovolit, aby mě tahle nešťastná situace stáhla ke dnu. Musela jsem najít jinou, novou definici štěstí. Zaprvé, děti v mém životě budou vždycky. Mám štěstí, že jsem tetou šesti úžasných neteří a synovců a chvíle s nimi si užívám naplno. Pak je tady randění. Nestresuji se už hledáním toho perfektního, který by se mohl stát otcem mého dítěte, a začala jsem si to proto znovu užívat. Navíc jsem se rozhodla napsat knihu na toto téma a díky tomu jsem poznala spoustu žen se stejným názorem, jako mám já. Nejsme líné ani sobecké k mateřství a ani smutné osamělé bytosti, které by hořce vzpomínaly na promarněná léta života. Jsme jen ženy, které hledají štěstí jinde.

„Zoufalá snaha otěhotnět byla k ničemu“

Klára (43), produkční
Loňský rok byl pro mě hrozný. Co se týče práce, dařilo se mi, ale můj soukromý život na tom byl bledě. Neustále jsme se s manželem hádali a já ze stresu přibrala šest kilo. Navíc mě trápilo to, že po šesti letech snažení se mi pořád nedařilo otěhotnět. Zkusili jsme všechno – od pilulek až po umělé oplodnění. Nic ale nezabíralo. S ohlédnutím zpátky si uvědomuji, že kvůli mojí posedlosti jsem celá ta léta akorát tak promarnila. Odložili jsme koupi domu, nejezdili jsme na dovolené a samu sebe jsem trápila nejnovějšími dietami ke zvýšení plodnosti. Jak s každým měsícem přicházel další neúspěch, začala jsem z toho vinit postupně všechny kolem sebe. V hloubi duše jsem však tušila, že jsme si s mojí plodností zahrávali, když jsme se začali snažit až od mých třiceti. Ke konci minulého roku, když jsem jedné noci nemohla spát, jsem si udělal takový inventář mého života. Šťastně jsem se vdala, měla jsem kariéru, po které jsem vždy toužila, skvělou rodinu a dobré přátelé. Možná jsem byla až moc nenasytná a chtěla stále víc a víc. Přiznat si to nebylo lehké, ale uvědomila jsem si, pro mé dobro a fungování manželství, že musím za mateřstvím udělat tlustou čáru. A jsem ráda, že jsem tak udělala. Minulý měsíc nám moje nevlastní dcera oznámila, že je těhotná.  Mé staré já by hystericky naříkalo nad tím, jak je to nespravedlivé. Mé nové já však otevřelo láhev šampaňského! Snažím se soustředit na budoucnost. Plánujeme se přestěhovat do většího domu, který by byl nepraktický, kdybychom měli malé děti. Náš sexuální život je teď taky mnohem lepší, protože už není svázán „povinností“. Prostě a dobře: Dnes mnohem víc skutečně ŽIJU…