Niels zpočátku vypadal jako všechna zdravá miminka. Ve třech měsících ale náhle zkolaboval. „Okamžitě jsem volala záchranku. Nejdřív ani nechtěli přijet, protože si mysleli, že se syn dusí z jídla. Nakonec ho převezli do místní nemocnice, kde po rentgenu plic zjistili, že má zvětšené srdce,“ říká maminka Renata Riemová (41).
V tu dobu byl na tom Niels velmi špatně. Až o několik hodin později konečně lékaři nařídili jeho převoz do Motola. „Srdce mu nepřetržitě tlouklo rychlostí okolo 200 tepů. Několik hodin s ním lékaři bojovali. Poslední možnost byla defibrilace a až na potřetí se jim podařilo vrátit Nielse zpět do života. Podruhé se narodil,“ dodala.
Pražští lékaři zjistili, že Nielsovy problémy jsou vrozené a že trpí takzvanou
Transplantace srdce jsou ale v Česku u takto malých dětí ojedinělou záležitostí. Ročně se provedou maximálně dvě. Největším problémem je získání vhodného dárce. Dětští dárci totiž téměř neexistují. Česká republika navíc není součástí evropského transplantačního systému, což má ale podle odborníků své výhody.
„Dárcem je »živý« pacient, který prodělal mozkovou smrt. Nejčastěji jsou to pacienti po autohaváriích. Celý proces transplantace je velmi náročný. Srdce dárce nesmí být ponecháno mimo tělo bez oběhu déle než 4–5 hodin. Udržet dárce na přístrojích proto bývá pro nemocnice také nemalou finanční zátěží,“ řekl Blesku kardiolog Michal Smetana. V Česku se oproti jiným zemím přepokládá u každého mrtvého pacienta automatický souhlas s dárcovstvím.
Dilatovaná kardiomyopatie Jedná se o vadu charakterizovanou zvětšením všech srdečních oddílů. Srdeční komory jsou zpravidla více postiženy než síně. Pacient vykazuje známky srdečního selhávání. Trpí na dušnost. Časté jsou arytmie, šelesty a tromboembolické příhody. K léčbě jsou užívány medikamenty. U většiny pacientů se provádí transplantace srdce. |