I když zranění vypadalo hrozivě, mikrochirurgům v českobudějovické nemocnici se podařilo téměř nemožné. Šest týdnů po operaci už klouček s přišitými prsty hýbá.

Raritní případ

Okamžiky hrůzy prožila rodina 20. srpna. „Přítel v garáži pracoval s bruskou, když Vojta nečekaně natáhl ručičku a bylo to. Okamžitě mu zavázal ruku, aby zastavil krvácení, a volal záchranku. Po telefonu ho zdravotníci naváděli, co má dělat s uřezaným prstíkem,“ popsala neštěstí maminka Petra Gábová. Vojtíšek podstoupil pětihodinovou operaci. Plastičtí chirurgové mu dávali pětiprocentní naději. Nakonec se jim podařilo to, co ještě v Česku nikdo nedokázal.

„Malinké děti mají na prstících extrémně malé průsvity cév. To je v naprosté většině případů připravuje o možnost úspěšně jim přišít uříznuté části zpět,“ vysvětlil primář Vladimír Mařík, proč byl zákrok tak unikátní a obtížný.

„Byl to raritní případ, Vojta je příliš malý. Dostali jsme se na hranici lidských možností. Nejtěžší bylo napojit krevní oběh. Spojovali jsme k sobě cévy, které měly jen 0,3 milimetru v průměru,“ podotkl mikrochirurg Pavel Kurial, který operační tým vedl.

Dnes už si Vojta radostně hraje. Ručkou, na které má jen nepatrné jizvy, bez problémů vede autíčko. „Má šest týdnů po operaci a úspěšně rehabilituje. Přišité prsty už s omezením ohýbá. Podle lékařů je prognóza velmi dobrá. Jsem šťastná, že Vojtíškovi ruku zachránili,“ dodala Petra Gábová.

Sešili cévy o průměru tří desetin milimetru!

■ lékaři museli spojit klíčové šlachy a napojit krevní oběh, tedy sešít tepny a cévy za pomoci speciálních nástrojů
■ zákrok probíhal pod mikroskopem s 25násobným zvětšením
■ k napojení každé cévy bylo potřeba 5 až 7 mikrostehů
■ cévy, které sešívali, měly průměr 0,3 mm (v prstech dospělého je to 1 až 1,5 mm)
■ chirurgové použili měkkou, ale velmi ostrou jehlu o délce 3 mm
■ šili s nejtenčím dostupným vláknem, které je pouhým okem neviditelné