Česká rodina v Thajsku: Ohňová show | Pro ženy | Blesk.cz

Česká rodina v Thajsku: Ohňová show

14. ledna 2014 | 17:30

Nejlepší mejdany jsou ty neplánované. Alespoň tak se to říká. Nám se něco podobného potvrdilo nedávno. Vyrazili jsme na večeři ven a moc se to povedlo. Lítaly kolem nás plameny a jiskry jako někde v pekle. Korunu tomu dal sotva pětiletý pekelník.

Najeli jsme na vysloveně thajský způsob zásobování domácnosti a sice: netvoříme zásoby. Nakupujeme na den. Nejvýš na dva. Na delší dobu máme rezervu leda tak toaletního papíru a cukru. A čaj.

Evropě už jsme odvykli

Ale od banánů počínaje, přes maso, ryby vůbec až po třeba chleba a mlíka žijeme v podstatě ze dne na den. Pro Středoevropana je to zpočátku trochu nervák – ten návyk týdenních nákupů autem se přeci jen tak snadno nevykoření – ale je to příjemné, odlehčující. A často i překvapivé. Třeba když se plánovaný jídelníček zkroutí třeba jen tím, že se u nás zastaví místní rybář s kbelíkem. I kdyby přinesl z moře kamení, koupíme ho.

Rýdlovi si v Thajsku doslova hráli s ohněm. Hlavne ti nejmenší.
Nicméně stane se, že nejlepší, co můžeme s večeří udělat, je dojet si na ni. Ostatně ono to přinese i osvěžení do jinak již trochu stereotypního se života. Ale o tom jindy.

Večeře na pláži

Tuhle večer jsme prostě z náhlého popudu usedli všichni na dvě motorky a jeli na západ. Tedy na tu „turistickou“ stranu ostrova. Posledně jsme si tu v restauraci na pláži s mohutným grilem na dřevěné uhlí dali moc dobrou večeři. Dneska jsme ani tak daleko nešli. Měli jsme chuť na maso. Všichni, ukázalo se, a tak jsme si jednoduše dali přímo na ulici kapsu z nekvašené mouky naplněnou masem, majonézou, pálivou salsou a salátem. Kdo chce, může tomu říkat thajský gyros. Je to výtečné. A masa je spousta.

Česká rodina v Thajsku
Už už jsme z pláže odcházeli, když se vedle nás jen tak na písku usadili tři drobní Thajci s pozoruhodně vypracovanými těly. V rukách tyče s hadry omotanými konci a kanystříkem. Tušení jme měli hned. Čekali jsme.

Hurá akce!

A pak to vypuklo. Kanystr přelili do metru vysokého silného bambusu, tady pak okamžitě začali namáčet tyče. Zapálili a vykročili do moře v odlivu. Pak prudce hořící hrazdu vyhodili nad sebe, vybouchl v tu ránu tmavorudý mrak plamenů a kouře a už s tím točili. Před sebou, nad hlavou, za zády. A šup vysoko vyhodit nad sebe a zas z letu chytit a z voleje zase točit oběma směry. Paráda. Tři ohniví žongléři vedle sebe. Kluci křičeli, Vítek při každé zvedačce volal vítězné jooooo s rukama vysoko nad hlavou. Rusové i my jsme fotili ostošest.

Česká rodina v Thajsku
Nakonec se vytasili s ohnivými koulemi na řetízcích. Nejprve jen s ohněm. Působivé. Pak s něčím, co za sebou zapomínalo miliardy drobounkých jiskérek. Odpich martinské pece byl proti tomu nuda. A nakonec se jeden žonglér vytasil s ohněm, ze kterého chrstaly masité, tučné, tekuté jiskry a létaly snad deset, patnáct metrů daleko, vysoko a prskaly mu všude kolem kotníků. Nádherné mohutné finále. Když šli s kloboukem, každý jim tam něco hodil.

Co se v mládí naučíš...

Česká rodina v Thajsku
Ale nemělo to být všechno! Už se všichni rozešli, když na to samé místo na pláži přikráčel snad pětiletý místní klučina. V šortkách a vetché košili. Nesl si podobnou tyč, ovšem zkrácenou podle jeho vzrůstu. Chvíli okouněl. A pak stejně jako staří pardálové, jen tak obyčejně namočil klacek, zapálil a točil a točil a točil. Být na té pláži tehdy večer Karel Berousek, od hodiny by ho bral do cirkusu. Byl skvělý.

Další zážitky z tříměsíčního pobytu v Thajsku na vás čekají už zítra. A nejen to, s rodinou v Thajsku můžete být dokonce v kontaktu. Pokud vás bude cokoliv zajímat, neváhejte poslat e-mail na adresu rodinavthajsku@email.cz

Autor: Jan Rýdl