Česká rodina v Thajsku: Jsme v půlce. Na únavě je to znát

Samozřejmě, že nás potkaly takové věci, jako že jsme padali ze schodů, že Honza skočil z víc jak čtyřmetrového balkónu do bazénu, nebo že Vítek včera narazil čelem na hranu kamenného schodu na terase. Krev netekla, ale šlinc a modráka tam má pořádného.

Dneska zrovna Soňa při vyjíždění od pouliční prodejny zavadila zpětným zrcátkem skůtru o strašně blbě nataženou šňůru a s Vítkem z motorky spadli. Naštěstí jen trocha odřenin.

Taky je fakt, že nás čeká prodloužení víz. O ty jsem se už před odjezdem staral já, ale nevšiml jsem si, že tady na formulář k prodloužení budeme potřebovat fotky. Automat na „pasové“ podobenky aby tu na plážích pohledal… To jsem ale moula. Doma je mám samozřejmě v šuplíku…

Taky se mi nepodařilo úplně správně „vychytat“ peníze. Nechal jsem si v Praze v bance poradit a spolehl se na výběr z bankomatů. Ty jsou tady úplně na každém kroku a fungují úplně spolehlivě, jenom taková maličkost: vydají nanejvýš 20 tisíc Bathů a za každý výběr si firma vlastnící stroje strhne z našeho účtu 150Bathů. A pak si něco strhne česká banka a pak to přepočítá ne zrovna výhodným kurzem přes Euro…

Taky jsme trochu přestali jezdit na výlety. Ale to začínáme zase napravovat. Trochu jsme i ve skluzu ve školních povinnostech kluků. Těm se samozřejmě nechce a zvlášť Matýsek se dost vztekal nad písankou. Ale teď už je docela v pohodě.

Únava a možná i trochu ponorková nemoc z neustálé společné přítomnosti se projevuje i na mně a Soně. Asi podobně jako po týdnech ve stísněné kosmické stanici nebo v malém stanu ve výškovém táboře osmitisícovky za špatného počasí nás jsou sto popudit věci, které se dřív zdály normální. Já jsem některé potřebné věci v posledních dnech nechal trochu prokluzovat, Soňa je háklivá na nedostatek spánku.

Jediné, co se tváří dokonale stabilně – tedy po dokonalé předváděčce z prvních týdnů – je počasí. Teď ráno vstáváme do nějakých čtyřiadvaceti stupňů a osmdesátiprocentní vlhkosti. Opocení už vstáváme z postelí. Bazén ale je balzám mnohokrát za den. Po poledni bývá přes třicet. A hodně silné slunce. Klimačky nám zatím stačí nechat běžet jen v ložnicích v podvečer a když se jde spát, vypínáme. Celou noc máme otevřená okna, samozřejmě že jsou tu sítě proti komárům.

Jo, a taky jsme tu chytili už čtvrtou krysu. Majitel resortu se dušuje, že tu poslední týdny žádnou neviděl. Kecá. Nebo si jeho hosti nevšímali bobků. Teď už by ale, zdá se, mohl být klid.

Držte palce do druhé půlky.

Další zážitky z tříměsíčního pobytu v Thajsku na vás čekají už zítra. A nejen to, s rodinou v Thajsku můžete být dokonce v kontaktu. Pokud vás bude cokoliv zajímat, neváhejte poslat e-mail na adresu rodinavthajsku@email.cz