Nejprve jsme na sebe mávali, když jsme byli s klukama na malé soukromé pláži náležící k našemu resortu. Pak jsme se představili a pozval nás k sobě do domu.
Dům snů
Pohltila nás absolutní dokonalost. Tenhle dům vyhlížející přes bazén z černého granitu a pěstěnou zahradu by bohatě sám stačil na nafocení idylického kalendáře snů. Vše je tu v bílém a navrch hodně zrcadel, takže vypadá, a taky vlastně je, hodně velký.Dole obývák spojený s luxusní kuchyní a tři ložnice a dvě koupelny. Ložnice majitele domu je podobně velká jako obývák a vše je tu včetně celé jedné prosklené stěny zařízeno tak, aby bylo přímo z lože možné pozorovat skrz dvě tři palmy východ slunce nad zálivem a kambodžskými hraničními horami.
Když si s manželkou nerozumíte, utečte do Thajska
Army, onen sympatický Američan, mluví o své práci v bance, mizerném manželství a o tom, jak je tady spokojený. Jeho thajská přítelkyně-hospodyně se zatím usmívá z kuchyně. Rychle toho ale nechá, bere tablet a fotí se s dětmi.Najednou vychází najevo, že Armymu, je mu letos 65, tento dům nepatří. Je jeho syna. Prý se mu tady líbil pozemek na prodej a tak tu se třemi dalšími společníky postavil dům. Army to tu hlídá a spravuje.Divíme se. Z USA je přeci Thajsko hromsky daleko, to je trochu z ruky… „Naopak to máme všichni blízko tak akorát. Syn pracuje v Hong-Kongu a dcera v Tokyu. A žena je se svým novým partnerem v USA moc spokojená. A já tady. Nikdy tu nebyla. Nejsem nic jiného, než spokojený důchodce,“ říká skromně Bruce.
Americký sen?
V televizi občas běží soutěž „Práce snů“. Vítěz bude rok správcem romantického ostrůvku někde u Austrálie. A celý svět to považuje za nedostupný sen. Ale není to tak. Army je toho důkazem. Stačí maličkost - mít americký důchod a syna a dceru nablízku…Další zážitky z tříměsíčního pobytu v Thajsku na vás čekají už zítra. A nejen to, s rodinou v Thajsku můžete být dokonce v kontaktu. Pokud vás bude cokoliv zajímat, neváhejte poslat e-mail na adresu rodinavthajsku@email.cz