Oslava totalitního režimu
Svítící papírové lampiony můžeme využít jakkoli a jejich tradice se váže především k oblasti Číny a Japonska anebo ke starým nevěstincům u nás, pokud jde o lampiony červené barvy. Za socialismu však každoročně dlouhá léta chodily davy lidí včetně malých dětí, pro které to byla zábava, ulicemi s rozsvícenými lampiony na počest oslav VŘSR a komunistické ideologie. Děti tomu sice nerozuměly, ale těšily se, protože věděly, že jakmile se setmí, mohou se procházet s krásnými barevnými lampiony, v nichž vždy svítila malá svíčka. Pro některé děti to ale byla nepříjemná povinnost, když se jim nechtělo, protože pro žáky základních škol byly takové průvody povinné a týkalo se to hlavně pionýrů, kteří zkrátka museli uctít památku padlých rudoarmějců.
Oslavy Velké říjnové socialistické revoluce probíhaly 7. listopadu, kdy v roce 1917 zvítězili bolševici v čele se soudruhem Leninem. Toto byla vyloženě oslava totality, na kterou po sametové revoluci lidé velice rádi a rychle zapomněli. Kromě toho se totiž také konaly oslavy související s lampionovým průvodem v předvečer 9. května, a to především v souvislosti s osvobození sovětskou armádou, a jak víme, na 1. května se zase pořádně mávalo mávátky a oslavoval se Svátek práce.
Jaký smysl mají lampionové průvody dnes?
Nic z toho už se dneska nedělá, ale možná by bylo škoda neužít si světýlka lampionů a tuto magickou atmosféru i v dnešní době. Na tradici se úplně nezapomnělo, akorát je zřejmé, že lampionové průvody už neoslavují totalitu, ale něco zcela jiného. Po sametové revoluci se totiž rozsvícené lampiony objevovaly 17. listopadu, ale také na svatého Martina 11. listopadu, což je zase pro změnu typická německá tradice, která má původně náboženský význam. Tento den se oslavovala nadcházející zima a prosilo se především u chudých lidí za obživu, děti koledovaly a chodily po vesnicích s rozsvícenými papírovými lucernami a prosily o jídlo od bohatých sedláků.
Mezi tradiční dary, které měly svou symboliku, patřily například medové koláče, perníkoví panáčci nebo jablíčka. Občas se také nosily vydlabané a rozsvícené řepy a dýně, což už nápadně připomíná keltský svátek Samhain a Halloween, které se slaví 31. října.
Dnes tento původně svatomartinský svátek s lampiony čím dál tím více vytlačuje zmíněný Halloween, k němuž právě také rozsvícené lampiony v průvodu dětí či maskovaných dětí za strašidla patří. A kromě těchto tří podzimních dní, v nichž můžete dnes potkat lampionové průvody, tedy 31. října na Halloween, 11. listopadu na Martina a 17. listopadu na Den boje za svobodu a demokracii, se lampionové průvody v malé míře konaly také ke Dni oslav vzniku samostatného československého státu 28. 10., který je státním svátkem.
Světýlka se k podzimu hodí
Lampiony zkrátka mají své kouzlo i v současné době, a i když se napříč časem pojily se silnými náboženskými svátky a ideologiemi, dnes víme, že světlo svíček může mít přesně takovou symboliku, jakou mu přisoudíme. Třeba oslavu života, naděje, věčného světla, které nám může svítit na cestu životem i tehdy, když přijdou temnější dny, ať už jsou to dny listopadové kvůli ročnímu období, anebo temnější dny ve své symbolice.
