Která kriminálka frčela v dekádě vašeho mládí? Velký přehled českých detektivek!
České a československé televizní detektivky mají zvláštní kouzlo. Některé seriály se staly tak ikonickými, že se k nim pravidelně vracíme, ačkoli známe pointu každého dílu. Jiné naopak morálně nebo obsahově zestárly a působí dnes spíš úsměvně. Přesto mají všechny jedno společné: Dokázaly přitáhnout miliony diváků a vtáhnout je do pátrání po zločincích.
Televize v Československu začala pravidelně vysílat teprve v roce 1953, a proto byla padesátá léta spíše obdobím pokusů než velkých seriálů. Detektivní žánr se tehdy omezoval hlavně na divadelní inscenace nebo televizní filmy, které měly spíše budovatelský a ideologický charakter než čistě kriminální zápletku. Teprve následující dekáda, tedy 60. léta, přinesla skutečný boom televizní detektivky. Od té doby si detektivky prošly dlouhou cestou od noblesní meziválečné Prahy přes normalizační propagandu až po drsně realistické příběhy podle skutečných případů. Pojďte si se mnou projít dekádu po dekádě a připomenout si to nejlepší, co domácí televizní detektivka nabídla.
60. léta 20. století: Hříšní lidé města pražského
Hříšní lidé města pražského (1968) uvedli na obrazovky slavnou čtyřku detektivů pod vedením rady Vacátka. Jaroslav Marvan v hlavní roli, dále František Filipovský, Josef Bláha a Josef Vinklář si spolu s atmosférou první republiky získali obrovskou popularitu. Kriminální případy se odehrávaly ve stylovém prostředí meziválečné Prahy a diváky bavilo nejen pátrání po zločincích, ale i kouzlo starosvětského vyšetřování bez moderních technologií.
Hříšní lidé města pražskéhoAutor: ČSFD70. léta 20. století: 30 případů majora Zemana
Roku 1974 se začal vysílat kultovní seriál 30 případů majora Zemana. Ačkoli šlo o silně propagandistické dílo, řada diváků jej kvůli napínavým příběhům sleduje dodnes. Zajímavým titulem je také šestidílný Rozsudek z roku 1971, který se více zaměřil na psychologii zločinu než na klasické detektivní pátrání. Václav Voska v něm představuje hrdinu, jemuž byla po dvaceti letech operací vrácena paměť. V jeho vzpomínkách ožívají události z konce druhé světové války.
30 případů majora ZemanaAutor: ČSFD80. léta 20. století: Panoptikum města pražského
Koncem 80. let se detektivové rady Vacátka vrátili na scénu. Panoptikum města pražského (1987) volně navázalo na slavný seriál Hříšní lidé města pražského a přineslo divákům další porci případů z meziválečné Prahy. Série byla propracovanější, měla pravidelnou seriálovou strukturu a znovu potvrdila, že noblesní retro kriminálky mají u českého publika své pevné místo.
V této době vznikl také seriál Dobrodružství kriminalistiky (od roku 1989), který diváky seznamoval s historickými případy a především kriminalistickými metodami, jež se používaly při vyšetřování. Každý díl ukazoval, jak vznikala a rozvíjela se kriminalistika od prvních otisků prstů až po moderní metody. Ač šlo o česko-německou koprodukci, pro tuzemské diváky se stal stejně oblíbeným jako klasické hrané detektivky.
Panoptikum města pražskéhoAutor: ČSFD90. léta 20. století: Dobrodružství kriminalistiky
V 90. letech odstartovalo Dobrodružství kriminalistiky svou zlatou éru. Diváci si propojení napětí s edukativní linkou oblíbili natolik, že postupně vznikly ještě 3 další série (v letech 1990, 1991 a 1993). Seriál se stal fenoménem a je dodnes hojně reprízován. Na televizních obrazovkách se tehdy objevily i pokusy o nové kriminální seriály, ale většina zůstala ve stínu Dobrodružství kriminalistiky. Zároveň se hojně reprízovaly starší tituly – od Vacátka po Zemana, protože publikum bylo doslova hladové po detektivkách.
Dobrodružství kriminalistikyAutor: ČSFDNultá léta 21. století:
Oblíbené Četnické humoresky režiséra Antonína Moskalyka z roku 2001 nabídly odlehčenější retro kriminálku z doby první republiky. Diváci si zamilovali nejen dobovou atmosféru a humor, ale také lidskost postav; četníci řešili nejen zločiny, ale i osobní příběhy. Seriál se stal jedním z nejsledovanějších titulů své doby a dodnes patří k nejoblíbenějším reprízám. Úspěch „Humoresek“ ukázal, že diváci touží po kombinaci napětí, humoru a retro prostředí. Proto vznikly další série (2003 a 2007), které se natáčely až do režisérovy smrti. Každá epizoda přitom nabízela mix kriminální zápletky a životních osudů četníků z brněnské pátrací stanice.
Na obrazovkách se objevily i další pokusy o novodobé detektivky, například Eden (2002), zasazený do prostředí luxusního hotelu, nebo Strážce duší (2005), kombinující krimi s prvky nadpřirozena. Nepřekonaly sice oblíbenost Četnických humoresek, ale ukázaly, že tvůrcům nechybí odvaha experimentovat a hledat nové tváře i příběhy v detektivním žánru.
Četnické humoreskyAutor: ČSFD10. léta 21. století: Případy 1. oddělení
Když se v roce 2014 poprvé objevily Případy 1. oddělení, české kriminálky dostaly nový standard. Tvůrci vycházeli ze skutečných případů pražské mordparty a scénář konzultovali přímo s vyšetřovateli. Seriál díky tomu působil autenticky, bez zbytečných efektů, díky čemuž si získal jak kritiku, tak diváky. Realistické zpracování i skvělé herecké obsazení udělaly z „jedničky“ moderní klasiku. Následovala druhá řada v roce 2016 a třetí, zároveň poslední, přišla v roce 2022.
Zaujaly i tituly jako Rapl (2016, 2019) nebo Temný kraj (2017, 2019). Své místo si našla i série Legendy kriminalistiky (od roku 2017). Cyklus půlhodinových dokumentů Mirka a Dany Vaňurových seznamuje diváky se zákulisím vyšetřování nejznámějších porevolučních kauz, jakými jsou například orlické vraždy, Biedermanův gang nebo sérioví vrazi manželé Stodolovi.
Případy 1. odděleníAutor: ČSFD20. léta 21. století: Metoda Markovič: Hojer
Současná dekáda přeje temnějším a syrovějším příběhům. Velkou pozornost vzbudil projekt Metoda Markovič: Hojer (2024), který rekonstruuje vyšetřování sériového vraha. Seriál kombinuje dokumentární přístup s hranými pasážemi a klade důraz na psychologii i selhání systému. Jde o ukázku toho, že dnešní divák hledá víc než jen klasické nalezení vraha, ale chce pochopit kontext a motivaci.
K populárním titulům posledních let patří i Devadesátky (2022), které se vracejí k bouřlivým 90. létům a ukazují vznik organizovaného zločinu u nás. Pozornost vzbudil také seriál Ochránce (2021) v hlavní roli s Lukášem Vaculíkem, jenž propojuje krimi s tématy školství a společenských problémů.
Metoda Markovič: HojerAutor: ČSFD
