Femme fatale z českého filmu
U nás zářila ve filmech jako Kdo chce zabít Jessii? nebo Limonádový Joe, ale její kariéra sahala daleko za hranice českého filmu. V USA jí přezdívali východoevropská Brigitte Bardot – a nebyla to jen laciná přirovnání. Měla šarm, přirozenost, smyslnost, přesto působila tak nějak plaše a tajemně. V Hollywoodu vystupovala pod pseudonymem Olinka Berova a točila nejen v Americe, ale i v Německu, Rakousku či Itálii.
Při natáčení filmu Tajemství čínského karafiátu (1964) se seznámila s hercem a kulturistou Bradem Harrisem, který se později stal jejím manželem. Ten ji přivedl do USA, kde odstartovala zahraniční kariéru. V roce 1964 natočila dva filmy v Německu a Rakousku, v Česku pak komedii Flám (1966). Pod jménem Olly Schober pak hrála třeba ve filmech Lucrezia (1968) a Poppeiny horké noci (1969). Má s ním dceru Sabrinu, která je úspěšnou stylistkou a kostymérkou hollywoodských filmových hvězd.
Později si vzala producenta Johna Calleyho, kterého poznala na večírku u Barbry Streisand, kam ji pozval Miloš Forman. Calley adoptoval její dceru (má jeho příjmení) a v průběhu času se stal prezidentem studia Warner Brothers a Olga součástí vysoké hollywoodské společnosti. Navštěvovali je Clint Eastwood, Paul Newman, Robert Redford… Jenže Olga zůstala nohama na zemi. Luxus si užívala, ale slávu už nevyhledávala. V roce 1983 natočila svůj poslední film Vrak a poté se zcela stáhla z veřejného života. V několika rozhovorech později přiznala, že jí herectví vůbec nechybí. V roce 1992 se s Johnem Calleym rozvedli, a Schoberová se přestěhovala do Prahy, kde žije dodnes. Médiím se vyhýbá.
Vyvolená Hugha Hefnera
Olga nebyla jen další kráskou z mnoha. Sám zakladatel Playboye Hugh Hefner si ji vybral jako první ženu ze socialistického bloku, kterou chce v magazínu mít. A nemusela se ani svlékat donaha. Byl nadšený z jejího „ledově klidného“ pohledu a něžného sex-appealu a udělal z ní senzaci. Její ikonická fotka v černém roláku mluvila za vše. Byl to moment, který nejenže odstartoval českou přítomnost v jednom z nejslavnějších časopisů světa, ale také ukázal, že sex-appeal nemusí být vůbec prvoplánově křiklavý. Přitom herečka brala focení stejně jako jakékoli jiné: „Playboy jsem neznala a netušila jsem, co pro muže znamená.“
Češky, které následovaly
Po Olze už byly dveře do Playboye dokořán. A Češky je začaly otevírat. Jana Štefánková se stala první oficiální českou playmate ve svých 19 letech. Pak přišla Zuzana Belohorcová, Gábina Partyšová nebo Lucie Borhyová. Většinou šlo o decentní, stylová focení. Partyšová k tomu dokonce řekla: „To abych měla jednou co ukázat vnoučatům.“ Eva Decastelo se na titulní stránce objevila dvakrát – poprvé v roce 1998, podruhé o 20 let později, a podle mnohých byla tehdy ještě odvážnější než dřív.
Do paměti fanoušků se zapsaly i Sabina Laurinová a Kateřina Brožová, které se objevily v erotickém filmu Vášnivé známosti, původně určeném pouze pro zahraniční trh s tím, že k nám se nedostane. Nakonec ho ale vidělo i české publikum, čehož obě herečky zpětně litovaly. Mezi další jména, která nelze vynechat, patří Míša Kuklová, Petra Faltýnová, Vlaďka Erbová, Eva Herzigová, Agáta Hanychová, která se pro Playboy svlékla jako druhá vicemiss ČR. Své křivky poodhalily také Simona Krainová a Andrea Verešová, které se nestydí ani po čtyřicítce. A v posledních letech zamotaly hlavu pánům i bývalá biatlonistka Gabriela Soukalová, Eva Perkausová nebo Eva Burešová, známé z televizních obrazovek.
Tištěný Playboy končí. Ale v Česku zůstává
Celých 66 let Playboy kombinací nahoty, kultury a chytré drzosti udával tón. Jenže všechno má svůj čas. Tištěné vydání skončilo. Prodeje dlouhodobě klesaly a pandemie covidu už byla poslední kapkou. V roce 2017 přešel magazín z měsíční na čtvrtletní periodicitu, a v roce 2020 oznámil konec tisku. „Občas musíte opustit minulost, abyste vytvořili prostor pro budoucnost,“ uvedl šéf Playboy Enterprises Ben Kohn. Magazín je teď v USA jen on-line. A co Česko? Česká edice, která začala vycházet v roce 1991, měla skončit v červnu tohoto roku, ale noví vlastníci ji udrželi, a bude vycházet jak v tištěné, tak v digitální podobě. A tak se dál můžeme těšit na stylové akty, které dokazují, že krása a odvaha nemusí být vulgární.
