18°C
Nerozlučná dvojka okouzlujících sester
Miroslava Šafránková byla stejně jako její sestra velmi krásná. S výraznýma očima, zasněným pohledem a něžným úsměvem vzbuzovala dojem křehkosti a také její hlas byl melodický. Obě okouzlující sestry se narodily ve znamení Blíženců, staly se herečkami a navzdory zlým jazykům se měly rády a podporovaly se. Rivalita nebo žárlivost u nich rozhodně nebyla na prvním místě.
Sestry vyrostly v učitelské a muzikantské rodině na moravské vesnici, ctily tradice a pevné hodnoty, jakými byla rodina a dobré vztahy. Starší Libuška vždy svou mladší sestru chránila a opatrovala. Byly zkrátka nerozlučná dvojka, navzájem se podporovaly a hrály bok po boku také v několika filmech. Až později se jejich cesty rozdělily.
První šanci jí dal Kachyňa
Miroslava studovala textilní školu a do první role ji v jejích šestnácti letech obsadil režisér Karel Kachyňa ve filmu Robinsonka. Miroslava původně neplánovala být herečkou a vlastně se herectvím po celý život neživila, přesto si zahrála několik nezapomenutelných rolí, které ji proslavily. Se svou sestrou se objevila třeba ve filmu Věry Plívové-Šimkové Přijela k nám pouť, kde si zahrála menší roli, starší Libuše se zde zhostila role mladé učitelky.
V Malé mořské víle jí sestra přebrala prince
Přelomová pro Miroslavu však byla role malé mořské víly, kdy se herecky potkala se svou starší sestrou, která jí „přebrala“ prince. Nádherná československá pohádka Malá mořská víla byla natočená v roce 1976. Režisér Karel Kachyňa opět vsadil na Miroslavu Šafránkovou, která se pro roli malé mořské víly skvěle hodila svým vzhledem i osobností – a nezklamala.
Další herecká příležitost na sebe nenechala dlouho čekat a Miroslava opět mohla zazářit v hlavní roli. Tentokrát to ve filmu Jak svět přichází o básníky byla Borůvka, která si místo zamilovaného básníka Pavla Kříže vybrala jeho hereckého kolegu Oldřicha Navrátila, který ztvárnil běhajícího chytrolína Emila Nádeníčka.
Vdavky v Německu
Miroslava Šafránková v 80. letech odjela do Německa, kde nejen studovala ekonomii, ale také se provdala. Pod svým novým jménem Miroslava Stein pak vystupovala i v několika německých seriálech, například z dostihového prostředí Jockei Monika z roku 1981, kde si zahrála hlavní roli. V Praze později získala inženýrský titul a několik let žila také v Mexiku. S manželem se nakonec rozvedla a vrátila se do Čech, kde se znovu provdala za překladatele Miroslava Drozdu, se kterým má syna.
Role Arabely byla poslední
Svou poslední roli si Miroslava Šafránková zahrála v 90. letech, když v pokračování úspěšného seriálu Arabela nahradila Janu Nagyovou, která nenastoupila kvůli finančnímu nedorozumění. Nagyovou v první sérii nadabovala Libuše Šafránková, která také byla navržena na roli Arabely v druhé sérii. Z mnoha důvodů ovšem odmítla, a role se tak ujala právě její sestra Miroslava, která si natáčení skvěle užila.
Byla to její poslední role a dál už Miroslava ani sama hrát nechtěla. Odmítla například hrát v pokračování básnické série, ve filmu Konec básníků v Čechách z roku 1993. V té době už byla vdaná a s manželem Miroslavem Drozdou založili mediální a tiskovou agenturu. Miroslava s manželem si také pořídili bydlení jen několik bloků od bydliště Libušky, aby tak sestry k sobě měly blízko.
Kopretiny na hrob Libušky
Miroslava vždy svou sestru v herecké kariéře podporovala, a když Libuše onemocněla rakovinou, byla jí Miroslava velkou oporou. Převzala za ni také medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění. Když Libuška opustila tento svět, byla to pro Miroslavu velká a bolestná rána. Na rakev své sestry položila věnec z kopretin ve tvaru srdce s krásnou symbolikou, která patří oběma sestrám, jež se milovaly.
