Bylo to silnější než já
Dlouho jsem si nepřipouštěla, co k Vilémovi cítím. Náš vztah byl z mé strany striktně profesionální, a ani on by si ke své učitelce literatury nic nedovolil. Jenomže se to potom nějak zvrtlo a já teď nevím, co s tím. Nedokážu náš románek ukončit a jsem zamilovaná až po uši. Navíc si myslím, že on je na tom dost podobně. V žádném případě bych mu nechtěla ublížit nebo nějak přitížit těsně před maturitou. Snažíme se všechno utajit a sami uvidíme, co dál. Každopádně když vydržíme ještě pár měsíců, Vilém odmaturuje a ze školy odejde. Pak už se nikdo na nic ptát nebude.
Na gymnázium jsem nastoupila hned po škole a začala učit český jazyk, literaturu a také dějepis. Vilém mě zaujal svou osobností a inteligencí, patří mezi nejlepší žáky. Rozhodně máme společné zájmy. I když je spíš takový bohémský a umělecký typ, má perfektní znalosti a dobré známky, učit se ani nemusí, jde mu to samo. Už několikrát mi u zkoušení a písemek dokázal, že toho ví pomalu víc než já. Má hodně načteno, perfektní přehled o literatuře, navíc se zajímá o české dějiny, takže jeho znalosti jdou hodně do hloubky. Určitě chce jít studovat na vysokou, dokonce píše knihy a jednu fantasy už pod pseudonymem vydal.
Vybírá si jen chytré holky
A taky nevypadá špatně. Nosí dlouhé vlasy, ofinu nedbale do čela, slušivé moderní brýle a vždy má na sobě u krku ležérně rozepnutou košili. Vystupuje sebevědomě a holky na něj letí. Ví se o něm ale, že je náročný a nedostupný. Vybírá si jen chytré holky, a to bez ohledu na to, jak vypadají. Zmalovaná děvčata v sexy oblečení ho absolutně nezajímají. Už po našem prvním střetu očí jsem měla pocit, jako by mnou projel elektrický proud. On se nestyděl, ale ani nepůsobil arogantně. Je to opravdu přemýšlivý, filozofický typ, spíše introvert, ale sebevědomý. Od začátku mi pomáhal, nosil knihy nebo historické mapy z kabinetu. Bylo vidět, že mu záleží i na ostatních studentech, kterým bohužel napovídal, a někdy je i doučoval, když něco nevěděli.
Už na podzim oslavil osmnácté narozeniny a v letošním roce má maturovat. V tomhle ohledu se o něj nebojím, jeho znalosti přesahují úroveň střední školy. Naštěstí nejsem jejich třídní, tím je matikář Zrzek. My jsme s Vilémem neplánovali vztah, ale stalo se to. A já teď ve třídě nevím, kam s očima. Nejhorší je, že kdyby se to dozvěděli jeho spolužáci, byl by to můj definitivní a zcela potupný konec. Bránila jsem se tomu zuby nehty, ale nedalo se nic dělat.
Pořád mi byl v patách
Vše začalo při jedné návštěvě památníku místního muzea. Okolnosti nejsou důležité, ale vzala jsem tam studenty hned na začátku školního roku na výlet. Protože jsem si všimla, že je sečtělý, hned jsme se začali ve volnou chvíli nezávazně bavit a věděli jsme, že máme rozhodně hodně společného. Další den jsme se k sobě ve škole chovali jinak. Protože jsem mu chtěla půjčit jednu knížku, řekla jsem mu v hodině, aby na mě po vyučování počkal. Knihu jsem předala, ale opět bylo mezi námi znát napětí. O dva týdny později nás sblížila nehoda spolužačky, které Vilém pomohl, zatímco já letěla volat sanitku. Pochválila jsem ho, protože hned věděl, co dělat. Pak si našel můj facebook a napsal mi, že děkuje za uznání a přidal pár milých slov.
Ačkoli jsem nechtěla, začali jsme si psát. Řekla jsem mu, že budeme používat spíš mail, na sociální síti mi nepřišlo vhodné chatovat si se studentem. Jenomže jeho e-maily byly hotovým literárním skvostem a za dva měsíce takového psaní mi poslal i hodně básní, některé i svoje. Myslím si, že má opravdu velký talent a čeká na něho zářná budoucnost. A já bych mu ji nerada zhatila. Pak jsme se domlouvali, že spolu mrkneme na nějaké vysoké školy. I v parku jsme se potkali, když jsem venčila psa, zkrátka pořád mi byl v patách.
Scházíme se při venčení psa
Jednou jsem našla v kabinetě malou sušenou kytičku, sbírku básní a v ní vložený čtyřlístek. Rázně jsem mu napsala, že bychom měli brzdit, ale protože věděl, kam chodím se psem do lesa, nejednou jsme se tam potkali. Když padla první pusa, věděla jsem, že jsem ztracená. Udělal to on. Naprosto nečekaně mě opřel o strom a… líbal mě, tak chlapecky nesměle a zároveň naléhavě, vášnivě. To, co se ve mně probudilo, bylo neskutečné. Samozřejmě jsem ho pokárala, ale pak sama znovu hladově vyhledala jeho rty. Další měsíc jsme se scházeli v přírodě, i když už byla zima, povídali si, drželi se za ruce, mazlili se a líbali. Neměla jsem odvahu pozvat ho k sobě domů, navíc mi už při naší stále naléhavější intimní blízkosti prozradil, že je panic. Takže spolu nespíme! Zatím…
Jenomže do maturity zbývá ještě spoustu měsíců a já se v hodině už moc nesoustředím na výuku, protože si představuji, co všechno bych s ním chtěla dělat u mě doma v posteli. Leželi bychom spolu nazí na kožešině u krbu a předčítali si Shakespearovy sonety… Nevím, co mám dělat, jsem v pořádném průšvihu a bojím se, že mě buď vyhodí, anebo ze školy odejdu sama. S Vilémem se rozejít nedokážu… Vím, že nikomu nic neřekl a že mě miluje, několikrát mi to řekl a napsal, je velice vroucný a horlivý…
Tereza (25), jižní Čechy
