Linda si je jistá tím, že Adam, manžel její kamarádky, má milenku. Jak to ale své blízké přítelkyni říct? Má vůbec smysl jí to říkat a plést se do jejich vztahu? Linda nechce kamarádce ublížit, ale její zjištění ji tíží. A to tak moc, že se dokonce schůzkám s kamarádkou vyhýbá, jen aby se jí nemusela podívat do očí. Ba co víc – dotyčný nevěrník Adam Lindu vydírá, protože si nepřeje, aby se o jeho záletech manželka dozvěděla!

Byli jsme nerozlučná trojka

Věřím, že nejsem jediná, kdo se někdy v životě ocitl v tak nepříjemné situaci. Radanu a Adama znám už od školy. Dali se spolu dohromady ještě na obchodní akademii a jejich vztah vydržel do dneška. Vzali se po vysoké škole, postavili dům a mají dvě úžasné děti. Nikdy by mě nenapadlo, že i v jejich manželství existují nějak mráčky či dokonce mraky. Já sama jsem rozvedená a mám jednu dceru, vztah mi nevyšel. Vždycky jsem k Radaně a Adamovi vzhlížela a uznávala jejich příkladné manželství. Dokud jsem ovšem nezjistila, že všechno je úplně jinak. Společně podnikáme spoustu aktivit a i naše děti se znají, navíc má dospívající dcera chodí s jejich synem. Proto se všichni dobře známe a jsme jako jedna velká rodina.

Irena (35): Po prvním rande se choval strašně. Dala jsem mu šanci a nestačila se divit!

Na jednom výletě v Tatrách, kam jsme vyrazili s dětmi a skupinou dalších Adamových přátel, jsem si všimla jeho nezvyklé náklonnosti k Soni, Adamově kolegyni z práce. Zprvu jsem tomu nevěnovala pozornost, protože ani Radana Soňu neřešila a normálně se spolu bavily. Ale moje intuice mi nedala spát a jednou v podvečer jsem vyšla na terasu hotelu. Tam jsem objevila Adama se Soňou v důvěrném rozhovoru i objetí u sklenky vína. Ještě pořád jsem si myslela, že si prostě spolu povídají jako dva staří známí a svou roli sehrál alkohol, ale o dva týdny později jsem se přesvědčila o tom, že spolu zřejmě mají poměr.

Potkávala jsem je jako za trest

Zcela náhodou jsem Soňu s Adamem zahlédla v Praze v jedné kavárně, kde se chovali více než důvěrně. Když jsem procházela kolem s plnými nákupními taškami a čekala na taxíka, všimla jsem si přes prosklené okno kavárny, že se drží za ruce a proběhlo i jedno intimní gesto. To už mi bylo hodně podezřelé, obzvláště proto, že Adam měl být tou dobou na služební cestě a s Radanou jsem se měla sejít téhož večera. Nenápadně jsem se jí na Adama zeptala a bylo mi řečeno, že Radanin manžel odjel na služebku do Karlových Varů a vrátí se až za dva dny. V tu chvíli jsem musela odejít na záchod a trochu to rozdýchat, protože jsem se nemohla Radaně podívat do očí a prozatím jsem jí nechtěla nic říkat. Nikdo si nedovede představit, jak to bylo pro mě těžké.

Protože jsem v myšlenkách byla ponořená jen do mileneckého vztahu Adama se Soňou, samozřejmě jsem je potkala znovu. Bylo to jako v nějakém filmu. Souhra mnoha náhod a já se jen ptala sebe samé: proč právě já? Potkávala jsem je jako za trest. Praha je docela dost velká na to, aby se v ní někdo schoval. Na místech, kam běžně spolu nechodíme, ale kam jsem zabloudila ve snaze zajistit dceři odbornou praxi u své známé. Adam se Soňou oba jednoho časného rána vycházeli z penzionu, rozesmátí a drželi se za ruce. Ještě ten večer jsem Adamovi poslala  zlověstnou smsku: „Možná si myslíš, že víš, co děláš, ale mně se to ani trochu nelíbí. Ubližuješ tím Radaně. Viděla jsem vás několikrát se Soňou, co s tím mám teď jako dělat? Nic mi do toho není, ale já se nemůžu před Soňou tvářit jako by nic!”

Začal mě vydírat a já mu slíbila mlčení

Adam mi okamžitě odpověděl, že to jeho věc a ať držím jazyk za zuby nebo Radaně řekne, jak jsem po něm minulé léto, opilá a roztoužená, vyjela na dovolené u Máchova jezera. Tehdy jsem opravdu nevěděla, co dělám, byla jsem dlouho bez muže a nějak to na mě přišlo. Naštěstí kromě letmého polibku Adam mé vášnivé rozpoložení neopětoval, proto k ničemu nedošlo a následující den jsme se oba tvářili, jako by se nic nestalo. Teď jsem věděla, že jsem v pasti. Když všechno řeknu Radaně, jednak jí ublížím, a jednak mi nemusí nic věřit. Na druhou stranu mi sama může vyčíst, že jsem bez muže a manželství mi nevyšlo, tak třeba jen závidím. A kdyby jí ještě ke všemu Adam na svou obhajobu řekl, že jsem po něm loni vyjela, neuvěřila by mi už ani slovo a našemu přátelství by byl konec. Adamovi jsem do smsky odepsala jedné slovo: OK. A od té doby všechno jen dusím v sobě a nehodlám se do jejich vztahu plést.

Vanda (32): Nechci děti. Přítel mě nutí, rodina odsuzuje. Jsem sobecká?

Jenomže naše přátelství ve třech uvadá. Vyhýbám se kamarádských schůzkám s Radanou i Adamem, už se spolu téměř nebavíme. Naše děti nechápou, co se děje, vždycky jsme byli nejlepší přátelé a podnikali kde co. Pořád přemýšlím nad tím, proč jsem to musela takhle odskákat zrovna já, nikomu jsem nic neudělala. V hlavě se mi honí, jestli je Adam stále se Soňou, jak dlouho jsou spolu a co spolu vlastně mají, taky dumám nad tím, že to třeba není poprvé a není to jediná Adamova milenka za dobu jeho manželství. Pak si říkám, proč teda nechtěl mě, jestli ho nepřitahuju, anebo jen nechtěl problémy, protože jsem byla příliš blízko jeho ženy. A nakonec: co když Radana všechno ví a zálety svému muži toleruje? Došla jsem k jedinému, a sice, že bych se měla starat sama o sebe.

A co si myslíte, vy? Řekli byste o tom všem své nejlepší kamarádce, anebo si to jako já nechali pro sebe?

Linda (37), Praha

Iveta (60): Snachu mám radši než vlastní syna. A nemám výčitky!

Zuzka (27): Jsem veganka a čekám dítě. Přítel mi tajně strká maso a sýr do jídla