18°C
Monika, Brno: Můj přítel byl mnou posedlý. I když jsem mu řekla ne, nedokázal to přijmout a pořád mě sledoval. Tohle peklo trvalo skoro rok a já se dodnes bojím, že když zvednu telefon, bude to zase on.
VIDEO: Léčila zlomené srdce závislostí na seznamkách, nakonec přišla další tragédie!
Kvůli tobě všechno
S Danielem jsme se potkali s partou přátel před sedmi lety. Oba jsme pili, tančili a bavili se, stejně jako spousta dalších mladých, když vyrazí večer ven. Když jsem ho potkala poprvé a pak ještě několikrát, zdálo se, že je v pohodě. Po čtyřech týdnech se ale milý zážitek proměnil ve vleklou noční můru. Po pouhém měsíci, kdy jsme se znali, mi Daniel řekl, že se mnou chce strávit zbytek svého života. Úplně mě to vyděsilo. Stáhla jsem se, protože jsem to ani zdaleka necítila stejně. On pokračoval v pokusech se mi dvořit, následoval mě, kamkoli jsem šla, a prosil, abych přijala jeho žádost o ruku. Ve tři hodiny ráno mi do telefonu šeptal, že mě miluje a jak jsem krásná. Já mu ale jasně řekla, že vážný vztah nehledám. Byli jsme spolu venku jen párkrát, ale on volal několikrát denně a chtěl mě vidět znovu.
Jednou čert, podruhé anděl
Jeho osobnost byla náchylná ke změnám během okamžiku. Jednou v noci mi odtáhli auto a on trval na tom, že odtah zaplatí. Když jsem to odmítla, ztropil scénu a rozzlobeně odešel. Jeho nálady byly jako na houpačce a to mě děsilo. Za půl roku od našeho seznámení se Daniel z města odstěhoval a já myslela, že jsem se ho konečně zbavila. Jenže pak se tam začal znovu ukazovat a chodil na moje obvyklá místa.
Hra na manžele
Byla jsem tak zoufalá, že jsem požádala kamaráda, aby předstíral, že je můj manžel. Byla jsem rozhodnutá, že pokud ani tohle nezabere, nahlásím ho na policii. Pochopitelně po jednom takovém setkání následovala smršť zpráv, ve kterých mě obviňoval, že jsem ho opustila a potupně ponížila. Moje máma ho jednou slyšela říkat, že mě miluje, ale myslela si o něm, že je neškodný blázen. Sama jsem také nebyla přesvědčená o tom, že by někomu ublížil, proto jsem nikdy nekontaktovala policii.
Rezolutní ne
Jenže když jeho zanechané zprávy nesplnily svůj účel, neváhal psát klasické dopisy, a to nejen mně, ale i celé mojí rodině, a dokonce i přátelům. V tu chvíli už jsem toho měla opravdu dost a domluvila si s ním schůzku. Vzala jsem s sebou kamaráda, který hrál manžela. Jasně jsme řekli, že jsme spolu a aby nás přestal atakovat, jinak půjdeme na policii. Od té doby jako by se po něm slehla zem… Naštěstí.
Jediné setkání
O pár let později jsem se na seznamce dala dohromady s Matějem. Už jeho úvodní zprávy, kdy hned ve druhé se mnou mluvil, jako bychom se znali mnoho let, mě měly varovat. Ale já, jak slepá, nad tím jako vždy mávla rukou, že je zřejmě tak zvyklý, tak nebudu dělat fóry.
Ale byla to chyba, měla jsem. Když jsme se setkali na kávě, byl jako vyměněný. Zakřiknutý, nemluvný, doslova jako by ho někdo vyměnil. Říkala jsem si, že má třeba trému. Ale rozhovor vázl, ať jsem nadhodila jakékoli téma, nechytal se. Po půlhodině snažení jsem chtěla tu trapnou scénku ukončit, takže jsem zaplatila a odešla.
Mnohem větší útok
Co ale nastalo pak, bylo jako přes kopírák toho, co se tehdy před lety dělo s Danielem. Tentokrát to bylo ještě horší v tom, že naše setkání tváří v tvář proběhlo jen jednou. Ale jak se za ta léta vylepšily komunikační kanály, měl Matěj k dispozici můj profil nejen na seznamce, ale i na ostatních sítích, což byla síla. Bombardování zprávami totiž začalo asi deset minut po mém odchodu z kavárny.
Jsme pro sebe stvořeni
A co mi psal? Že jsme si padli do oka. Že se zamiloval. Že budeme pár snů… Nejdřív jsem si ťukala na čelo, že každý z nás asi byl na jiné schůzce, ale brzy mě smích přešel. Jako bych tenhle typ mužů přitahovala jako magnet. Nejdřív byly zprávy samá srdíčka a sladká slova, ale když jsem ani po několika dnech nereagovala, přišel na řadu útok.
Nejdřív v podobě zpráv na všechny možné strany a veřejného ztrapnění, kdy vystavil mou fotku, pod níž popsal věci, co se nikdy nestaly, a srdceryvným proslovem mě tam žádal o ruku… V následujících výlevech došlo i na vyhrožování, že pokud se neozvu, něco si udělá… Přiznám se, že to už jsem dostala opravdu strach. Rozhodla jsem se ho všude zablokovat, smazat, zrušit. A tuhle hradbu se mu naštěstí probourat nepodařilo.
Na další zajímavé příběhy a články se podívejte do aktuálního čísla Blesku pro ženy, které zakoupíte ve svých oblíbených stáncích nebo on-line na ikiosek.cz.
