Mladá půvabná žena sklidila po uveřejnění svých zdravotních potíží na instagramové stránce Tělo s příběhem spoustu podpory a obdivu. Tato komunita, v níž se sdílí ženské tělesné anomálie, které tvoří z žen jedinečné osoby, je tady právě pro to, aby všem ukázala, že krása není nutně odrazem dokonalosti. Jednou z takových výjimečných osob je právě i Markéta, která má na břiše a především na noze nespočet hlubokých a dlouhých jizev. Nebála se je zvěčnit na sociálních sítích, ale přiznává, že ukázat je reálně je přece jen o něco složitější. „Na koupališti se mě samozřejmě každý ptá, co se mi stalo, tak jsem se naučila říkat, že mě pokousal žralok,“ říká s velkou dávkou smyslu pro humor. Jaký příběh tyto jizvy vypráví?
Diabetes v 9 letech
Když bylo Markétě 9 let, lékaři jí diagnostikovali dědičný diabetes s velmi vysokou hodnotou glykémie, ačkoliv se v její rodině tato nemoc nevyskytuje. Tenkrát se domnívala, že je to to nejhorší, co ji v životě může potkat. „Není to nic hrozného, trpí tím opravdu spousta lidí,“ řekla si nakonec. To však stačilo pouze do doby, než se v druhém ročníku na střední škole začala potýkat s problémy zcela jiného kalibru.
Bolestí nemohla udělat ani krok
Markéta začala kulhat na levou nohu a při chůzi se jí podlamovalo koleno. S bolestí při každém kroku tak docházela na kortikoidové opichy, ale lékaři tápali s přesnou diagnózou. Když už si nevěděli rady, chtěli koleno operativně otevřít a doslova se dostat problému na kloub. Markéta však sama v sobě necítila, že by tento krok byl správnou volbou, rozhodla se ho odmítnout. A udělala dobře.
Zázrakem jí zachránili nohu
Několik měsíců od incidentu byl klid, klid před bouří, než se začala potýkat s ohromnými bolestmi v lýtku, které nešly vydržet. V nemocnici, kterou doporučila její obvodní lékařka, se však nesetkala s kladným přístupem. „Podívali se na mě přes okénko a řekli: Nejste urgentní případ, termín máte nejdříve za měsíc. Na shledanou,“ vzpomíná na neochotu Markéta, která ze zoufalosti volala svému tatínkovi. Velký podíl na její záchraně pak má její rodina, a především její lékařské kontakty, které ji dostaly do rukou těch správných odborníků. Až v Kladně jí zjistili urgentní případ trombózy ve stehenní tepně, kdy mohla přijít o levou nohu. Markéta si tak prošla ještě ten den několika vyšetřeními a čtyřhodinovou lokální anestezií na katetrizačním sále. „První dobrá zpráva! Stal se zázrak, nohu jsme zachránili!,“ s nadšením vzpomíná mladá žena.
Začátek všeho i největší zlom
Markéta se bohužel i tentokrát mýlila. Ani tohle totiž nebyla ona pomyslná největší životní zkouška. Následujících několik let se neslo ve znamení kontrol, nespočtu léků i léčby nedokrvující se končetiny. V lednu 2018 však nastal ten největší zlom. Po několikátém odstranění cévního uzávěru jí lékaři oznámili další nemoc – infekci v podobě zlatého stafylokoka. Markéta tak byla opět uvězněna mezi bílými zdmi lékařského prostředí v horečkách a zimnici. „V tu dobu už jsem měla být doma a zpět v práci. Místo toho jsem ležela více než měsíc na JIP, kde do mě nitrožilně pumpovali antibiotika. Ta bolest, zoufalství, beznaděj… A to jsem si myslela, že mám opět to nejhorší za sebou. Stafylokok se pak ještě i po této léčbě vrátil a zničil mi cévu z břicha do pravé nohy. Za ten rok 2018 jsem byla tolikrát na operačním sále, že to ani nedokážu spočítat,“ říká Markéta.
Nejasný konec
Po tom všem ani tentokrát neměla vyhráno. Čekaly ji reoperace i bypassy ke zlepšení průtoku krve v tepnách a zachránění končetin. Bohužel však bypassy, které má Markéta v pravé noze, nefungují. A na tento současný problém bohužel zatím nikdo nezná odpověď.
Pohání mě chuť žít!
Přestože je Markéta většinu času unavená, potlačuje bolest při krátké chůzi či jen při běžných každodenních domácích činnostech, neztrácí nadhled, vtip a především chuť žít. „Když jde člověku v jednom roce několikrát o život, začne si uvědomovat hodnotu toho, že se ráno vzbudí. Dalo mi to tak prozření, že život je opravdu jen jeden a musíme ho žít, ne přežívat! Neříkat výmluvy, že něco nemůžeme, když se nám přitom jen nechce, protože opravdu pak může přijít den, kdy chtít budeme, ale nebudeme moct,“ řekla Markéta Blesku pro ženy.
Velké přání
Moc dobře si uvědomuje, že zdravotní problémy jen tak neskončí, ale s přijetím pravé hodnoty sebe samotné – jako člověka, ale především jako ženy – miluje život ještě více. Markéta i přes plný invalidní důchod pracuje v administrativě na poloviční úvazek s převážným home office, denní dojíždění by zdravotně nezvládla. Invalidní důchod jí totiž nepokryje náklady na bydlení, natož na zdravotní výlohy či jídlo. A její současná vize a přání? „Hledám chlapa pro život, který mě bude milovat se vším, co ke mně patří,“ uzavírá naše dnešní hrdinka.
Na další silný životní příběh se můžete podívat ve videu: