Čtvrtek 21. listopadu 2024
Svátek slaví Albert, zítra Cecílie
Oblačno, sněžení 2°C

V osmnácti zjistila, že nemá vaginu. Její přítel jí přispěje na operaci

17. srpna 2017 | 06:00

Dívce se dlouho nedostavovaly měsíčky. Po návštěvě gynekologa zjistila, že se narodila bez dělohy. Syndrom, kterým trpí, je velice vzácný. Dívka pravděpodobně nikdy neotěhotní. Má ale milující rodinu, přátele a partnera, kteří stojí po jejím boku.

Když dvaadvacetiletá Kaylee Moats v osmnácti letech zjistila, že trpí vzácným syndromem, zděsila se. „Když má mladší sestra začala menstruovat, a já jsem ještě stále nedostala své první měsíčky, rozhodla jsem se navštívit gynekologa,“ říká Kaylee. Doktoři díky tomu zjistili, že Kaylee se narodila bez děložního hrdla, dělohy a pochvy.

 

„Byla jsem zděšená, když mi po prvním vyšetření doktor sdělil, že na ultrazvuku nevidí žádnou dělohu,“ vzpomíná Kaylee. „Nevěděla jsem, co přesně to znamená, a bála jsem se, že nebudu schopná mít jednoho dne děti.“

Po druhém vyšetření přišli lékaři s další špatnou zprávou. Dívka se narodila bez většiny ženských rozmnožovacích orgánů. „Doktoři mi nabídli čtyři způsoby řešení. Existuje operace, která by mohla vše vyřešit.“ Protože je ale operace považována za estetický zákrok, Kaylee musí získat 330 tisíc korun, aby si mohla zákrok dovolit.

Podívejte se, co Kaylee říká o své nemoci:

Video se připravuje ...
Kaylee Moats • VIDEO: Youtube/Barcroft TV

Její rodina proto založila fond, do kterého může každý přispět. Přispívá i její přítel. „Můj zdravotní stav náš vztah trochu komplikuje. Kvůli mému syndromu nemůžeme mít pohlavní styk. Naštěstí se s přítelem soustředíme na jiné důležité aspekty našeho vztahu, což je mnohem příjemnější,“ svěřuje se Kaylee.

Protože Kaylee pravděpodobně nebude schopná nosit vlastní děti, její sestra i kamarádka jí nabídly, že se mohou stát náhradními matkami. Kaylee uvažuje i o adopci. „Na svou nemoc myslím každý den, ale snažím se naučit se s ní žít. Chtěla bych jen všem ostatním dívkám, které se potýkají se stejnými problémy jako já, říci, že nejsou samy, i když se tak někdy mohou cítit.“

Autor: Rebeka Stoklasová