Co uděláte, když se rozejdete s přítelem nebo přítelkyní? Dáte si panáka, začnete cvičit, případně budete hledat útěchu v cizí náruči. Pětadvacetiletý Ryan Stavaley se rozhodl, že získá ztracené sebevědomí tak, že se stane nejatraktivnějším mužem Británie. A vlastně se mu to téměř podařilo – je znám jako nejmarnivější muž své země.
První botox
"Do té doby jsem pro sebe nikdy nic neudělal. Vše jen pro svou přítelkyni. Chodil jsem šest dnů v týdnu do práce, abych nám vydělal na střechu nad hlavou," vzpomíná. Když od něj ale po dvanácti letech odešla, rozhodl se konečně začít se věnovat sobě. Prodal všechny její věci a šel na svůj první botox.
Jeho cílem bylo najít si novou okouzlující ženu a práci v modelingu. Zatím se dostal jen na jeho práh, živí se jako manažer módních a kosmetických značek. Zastupuje například Chanel. Jenže přišel první problém. "Měl jsem velké nohy, vypadaly jako klaunské. To se prostě nehodilo k dobře padnoucím kalhotám," vysvětluje důvody, proč podstoupil poměrně radikální proceduru. Začal si svazovat nohy podle starých čínských technik, a zmenšil si je tak z velikosti 10 na velikost 6.
Za vzhled utratí průměrný plat
"Lidé si myslí, že to, co jsem si udělal s nohama, je strašné. Ale přitom je to jen pár boulí a hrbolků, jinak vypadají vlastně docela normálně," říká s pohledem namířeným ke svým zdeformovaným prstům na nohou. Ryan Stavaley ale dbá i na zbytek svého těla. Dvakrát denně používá samoopalovací krém na svůj obličej, jednou denně chodí do solária, několikrát měsíčně podstupuje botox, každý večer si bělí zuby pomocí speciálního přístroje. Než vyjde z domu, trvá mu to dvě hodiny. Za své oblečení a kosmetiku utratí měsíčně v přepočtu 32 tisíc korun.
Teď jsem teprve šťastný
Aby si to všechno mohl dovolit, ze začátku téměř nic nejedl, do práce ráno chodil pěšky, aby ušetřil každou libru. V rámci socializace také chodil několikrát v týdnu pít. To všechno dohromady se pak podepsalo na jeho zdraví. "Dělal jsem vše pro svůj zevnějšek, ale nic pro sebe samotného – zevnitř. Tak se teď snažím být lepším člověkem, hlídám si stravu, abych se dal dohromady," říká.
Kromě toho také začal pracovat v charitě, která je zaměřena na lidi s demencí. "Jsem teď sám se sebou šťastnější. Se svým vzhledem, s tím, co dělám, co chci dělat. Miluji svůj život a procházky po Manchesteru," říká muž.
Více osudů se můžete přečíst v rubrice Příběhy.