9°C
A o čem hovoří? O tom, že zrůdy vypadají jako normální a milující lidé. O tom, jak její exmanžel zneužil její dceru z prvního manželství. A o tom, že by chtěla poprosit všechny rodiče o jednu věc: "Dívejte se kolem sebe a buďte pozorní."
"Mnozí z vás vědí, jakým peklem si prošla naše rodina minulý rok," píše 34letá Američanka Catherine St. Germian pod svým příspěvkem na Facebooku. "Prosím vás, abyste sdíleli tohle video. Věřím, že nesmíme mlčet a musíme poodhalit toto těžké téma."
Po spuštění videa se objeví její tvář. Žena začne ukazovat do kamery cedulky, na kterých je napsaný příběh její rodiny. Její přátelé moc dobře vědí, proč Catherine nemluví. Ostatním dojde po pár chvílích, že hovořit o takových věcech by člověk zvládl velice těžko.
"Mé dceři Alysse je téměř 17," dočtete se na druhé cedulce. "Před dvěma lety jsem začala chodit s chlapíkem, kterého jsem znala přes 20 let. Měl tři děti, jeho nejstarší dcera byla jen o jeden rok mladší než má." Potud rodinná idylka. Catherine popisuje, jaký byl Aaron obdivovaný a respektovaný muž. Bývalý voják a policista, pracovitý muž a okouzlující a romantický partner. Dokázal Catherine v životě poskytnout oporu, kterou potřebovala. V roce 2014 se vzali a Catherine měla pocit, že nikdy nebude šťastnější.
V dubnu roku 2015 jí ovšem zavolala policie a pozvala si ji na stanici. Catherine se dozvěděla, že noc předtím její manžel zneužil její dceru. Bylo jí patnáct. Catherine se rozplakala. "Objala jsem dceru, moc jsem se jí omlouvala a říkala jí, jak moc ji miluji," vzpomíná Catherine. Manžela okamžitě vyhodila z domu a v září už byli rozvedeni. Aaron svou vinu popíral až do doby, kdy ho usvědčila analýza DNA. Byl odsouzen k 90 dnům vězení a k 8 letům probačního dozoru.
"Stranger danger is a joke," píše na dalším vzkazu matka. Tedy varovat děti před podivnými cizinci je nesmysl. "Zrůdy se chovají a vypadají normálně. Velice dobře schovávají to, čím doopravdy jsou." A další vzkazy už jsou jasné: "Dávejte si pozor. Zjistěte, kdo nejčastěji zneužívá děti a jak si násilníci vybírají své oběti."
Statistiky hovoří jasně: nejsou to nejčastěji úchylové před školami, kteří nabízejí dětem bonbonky. Jsou to mnohem častěji lidé z rodiny nebo z okruhu přátel. "Vím, že pro mnoho lidí je to nepříjemné téma. Já vím, že věříte tomu, že vašemu dítěti se to nemůže stát, ale... 1 z 5 dívek a 1 z 20 chlapců jsou oběti sexuálního obtěžování." Catherine píše všem v naději, že pokud se o tématu bude hovořit, budou to mít potenciální násilníci složitější.
Její video neukazuje zlomenou ženu. Ukazuje velice smutnou ženu, která se rozhodla něco dělat a nemlčet. Možná to bylo důvodem, proč video zasáhlo tolik lidí na světě. Catherine dostává reakce ze všech koutů světa, lidé se jí svěřují se svými příběhy a děkují za její slova. Některým totiž pomáhají vyrovnat se s podobnou situací, kterou prožívají sami.
Catherine je pro mnoho lidí hrdinka, ale ona říká: "Hrdinkou je má dcera. Dokázala o celé věci hovořit hned následující den s policií." Catherine věří, že jejich příběh dodá sílu všem ženám, které až dosud měly strach na někoho ukázat nebo se styděly. "Nemlčte," vzkazuje. "Tím jen pomáháte agresorům."
