S Filipem se znala od svých sedmnácti let, když se potkali v jenom z pražských klubů s partičkou dalších přátel. Oba byli volnomyšlenkáři, divocí a svobodní, takže není divu, že po pár měsících přátelení zjistili, že je k sobě přitahuje něco víc než kamarádství, a začali spolu chodit. “Ale záhy se ukázalo, že jsme tak stejní, čímž se hrozně rozčilujeme, že to nejde dohromady.“ Po vzájemné dohodě se kamarádsky rozešli, ale jejich cesty již zůstali spojené. „Měli jsme společné kamarády a zájmy, proto jsme se často vídali,“ vzpomíná Helena na počátky svého zvláštního vztahu.
Tvářím se, že o jeho milenkách vlastně vůbec nic nevím.
Autor: profimedia.cz
Kamarádi taky rádi
V průběhu let oba prožili několik delších vztahů, ale v době, kdy ani jeden s nikým nechodili, trávili většinu času spolu a vypěstovali si tzv. přátelství s benefity. Čas od času se jen přátelili a čas od času spolu spali. „Zpočátku jsme měli oba výčitky, že se to takto nemá, a co jsme to za lidi, když se máme rádi, baví nás to spolu v posteli, ale nechceme spolu chodit. Ale časem nám došlo, že je to vlastně ideální řešení. Alespoň jsme nemuseli za každou cenu lovit, on holky, já kluky, po barech. Zkrátka když jsme byli zrovna volní, měli jsme pro sebe náruč otevřenou. A když jsme měli partnery, byli jsme svým protějškům věrní,“ popisuje Helena.
Tři jsou akorát
Kolem třicítky však Helena stále marně hledala toho pravého a Filip žil ve volném vztahu s jejich společnou kamarádkou Hankou. „S Hankou jsme si rozuměly, často jsme zašly na skleničku jen tak sami dvě, jindy ve třech. Zkrátka trávili jsme spolu všichni tři spoustu volného času. Po jedné divoké party jsme se ocitli v jedné posteli všichni tři a nějak přirozeně to vyplynulo,“ vysvětluje.
Helena už měla nějaké lesbické zkušenosti, takže ji zájem kamarádky vlastně nepřekvapil. Sdílela ho. „Bude vám to znít divně, ale cítila jsem se svým způsobem zamilovaná do obou. Bylo nám spolu fajn a oba mě přitahovali,“ říká s tím, že nakonec rozumově usoudila, že ní důvod, proč tak nějaký čas nežít. Všichni tři byli bez stálého partnera a bylo mnohem příjemnější a také bezpečnější řešit své touhy s někým, koho máte rádi a rozumíte si sním, než s nějakými náhodnými cizinci.
„Dnes mi přijde zpětně zvláštní, že mezi námi nefungovala nějaká rivalita. Vlastně jsme všichni tři věděli, že to není trvalé, a nedělali si na sebe žádné nároky. Někdy jsme se stýkali společně, někdy jen ve dvou. Podle toho, jak se nám to hodilo, a jakou jsme měli náladu,“ pokračuje. Nikde to prý nevykřikovali, ale vlastně spolu randili ve třech celé dva roky.
Všechno hezké jednou končí
Konec přišel stejně přirozeně jako začátek. „Všichni jsme cítili, že potřebujeme zázemí a to čemu jsme říkali klasický model. Zkrátka lásku se vším všudy. Žertovali jsme o tom. Filip si na oko stýskal, že mu jednou utečeme, a co si bez nás počne, ale všichni jsme věděli, že to přijít musí.“ První se zamilovala Helena. „Zkrátka jsem poznala toho pravého a všechno ostatní najednou nemělo smysl. Oběma jsem to oznámila, popřáli mi štěstí a náš vtah se vrátil do běžných kamarádských kolejí,“ pokračuje. Netrvalo dlouho a Filipova obava z toho, že ho opustí obě milenky se naplnila. I Hanka našla svého vyvoleného a milenecký vztah s Filipem ukončila. Nějaký čas se samozřejmě trápil, ale co mohl dělat, taková byla pravidla hry. Po půl roce si ale našel prima ženskou, se kterou žije dodnes a společně vychovávají její dcerku z prvního manželství. Ostatně vztahy vydržely i Heleně a Hance. „Dnes se čas od času vídáme dokonce všechny tři páry, ale žádné orgie v tom nehledejte. Svým současným partnerům jsme řekli o našem přátelství pravdu a je to minulost.“