Čtvrtek 21. listopadu 2024
Svátek slaví Albert, zítra Cecílie
Oblačno, sněžení 2°C

Příběh čtenářky: Kamarádka se vydávala za mě. Málem mě zavřeli!

Nic neudělala, ale kamarádka ji málem přivedla za mříže.
24. října 2014 | 06:00

Když jí přišla první pokuta z Dopravního podniku, měla to Hanka za omyl a nechala to plavat. Sama totiž na černo nikdy nejezdila. O to víc se pak divila, když musela u soudu dokazovat, že to skutečně nebyla ona, koho revizor chytil. Tehdy poprvé zjistila, že se za ni někdo vydává. Netušila však, že je to její kamarádka z dětství.

Hanka a Petra byly kamarádky od mateřské školky. Spolu pak dojížděly na základní i na střední školu, protože pocházely z maličké vesničky na jihu Čech. Spolu pak také odjely hledat štěstí do Prahy. Zatímco Hanka našla hezké místo na pobočce velké banky, Petra si žádné místo dlouho neudržela a tak se plácala jako barmanka po různých podnicích. Asi po roce společného bydlení se Hanka rozhodla odstěhovat ke svému příteli, se kterým do dnes spokojeně žije v manželství.

Tedy spokojeně až do toho večera, kdy ji přišla zatknout policie s tím, že se vyhýbá soudu. Hanka byla zaskočená, ale po zkušenosti se soudem s Dopravním podnikem už tušila odkud vítr fouká.

dvojčata
Autor: Shutterstock
Jako dvojčata

Tehdy po soudu totiž náhodou potkala Petru a všechno jí o falešném obvinění z jízdy načerno vyprávěla. “Naštěstí jsem mohla prokázat, že jsem v danou dobu byla na školení v Brně. Jinak by byl se mnou amen. Revizor i policista, kteří u přestupku byli, totiž před soudem přísahali, že mě poznávají,” vypráví. Tehdy se prý Petra zarděla a přiznala se, že to ona je ten černý pasažér. Zde je nutno poznamenat, že obě děvčata jsou si docela podobná. Obě jsou drobné brunetky a nosí skoro stejný účes.


Z doby jejich společného bydlení měla u sebe Petra Hančinu studentskou průkazku ISIC. Policistovi, kterého revizor tehdy povolal, namluvila, že u sebe nemá žádný jiný doklad totožnosti. Proto musela na policejní stanici, kde její identitu ověřili. Nadiktovala jim tehdy jméno, trvalou adresu a rodné číslo Hanky, které náhodou znala. A protože si jsou podobné, vyjela policistům z registru fotka, na které Petru identifikovali jako Hanku. Sepsali protokol a Petra vše lehkovážně pustila z hlavy.

Kamarádství nade vše

“Hrozně jsem se na ni zlobila. Málem jsem právě zaplatila asi 20 000 Kč na pokutě, penále a soudních poplatcích, jenom proto, že ona mi zapomněla sdělit takovou maličkost, že se za mě před dvěma lety vydávala na policii,” rozčiluje se Hanka. Ale na konec své nejlepší přítelkyni odpustila. “Měla tehdy nějaké problémy, hrozila jí exekuce kvůli nesplacené půjčce, tak jsem jí nechtěla komplikovat život. Navíc jsem soud s Dopravním podnikem vyhrála, takže mě to stálo jen nervy a čas,” dodává.

Změna trvalého pobytu

Uplynul nějaký čas a Hanka si svého přítele vzala, přijala jeho jméno a potřebovala novou občanku. Tehdy zjistila, že má celou dobu trvalé bydliště na adrese, kde kdysi bydlely s Petrou, ale dnes už tam nebydlí ani jedna z nich. “Přiznávám, že jsem na to úplně zapomněla, ale v tu chvíli mi došlo, proč jsem se o tom soudu s Dopravním podnikem dozvěděla, až když mi obstavili účet. Celou dobu totiž posílali upomínky na adresu, kde už jsem nebydlela,” pokračuje v líčení svých trampot. Přehlásila si tedy trvalý pobyt do společného domu, kde žili s manželem, a pustila vše z hlavy.

Vězení bylo příliš

Uplynulo pár měsíců a u dveří jim večer zazvonila policejní hlídka, která Hanku hledala. Podle záznamu o změně trvalého pobytu prý zjistili, kde teď pobývá. Policisté jí oznámili, že je obviněná z ublížení na zdraví, řízení v opilosti a bůh ví z čeho ještě. “To byl samozřejmě holý nesmysl. Řidičák sice mám, ale auto neřídím. V tu chvíli mi bylo jasné, že za tím nemůže být nikdo jiný než Petra.

Jen, co policie vypadla, hned jsem jí volala,” líčí dramatické okamžiky. Petra se bez mučení přiznala, že opilá nabourala, řidič druhého vozu měl otřes mozku a nalomenou ruku a ona v panice opět použila Hančinu identitu. Prý je v podmínce za opakované řízení v opilosti a šla by za mříže. Prosila Hanku, aby ji podržela. “To už ale na mě bylo moc. Hrozil mi sice jen podmíněný trest, ale přece kvůli ní nebudu mít záznam v rejstříku. Pracuji v bankovnictví, kde se na bezúhonnost hledí velice přísně,” vypráví. Druhý den tedy zašla na polici a učinila výpověď.

otisky prstů
Autor: Shutterstock
Pomohly až otisky

Bohužel úřednice, která s ní výpověď sepisovala Hance nevěřila. “Neustále na mě útočila, ať jí nelžu. Že je to starej trik a ať se přiznám, že to budu mít potom mírnější. Že jsem známá firma a oni vědí své,” popisuje policejní praktiky. Ukázalo se totiž, že se kamarádka Petra připletla k řadě nepříjemností a Hančinu identitu použila opakovaně. Mezi její hříšky patřila mimo jiné loupež v restauraci, kde pracovala (zde byla vyslýchána jen jako svědek), zadržení kvůli údajnému prodeji drog (nic jí nedokázali) a ona nešťastná nehoda s újmou na zdraví.

Hanka však trvala na svém a žádala konfrontaci s policisty, kteří ji po nehodě vyslýchali. K jejímu údivu však oba potvrdili její identitu. “Byla jsem naprosto zoufalá. A na polici se se mnou nikdo nehodlal zdržovat. Byl to pro ně jasný případ.” Musela tedy k soudu. Naštěstí její právničku napadlo, že po nehodě museli vzít policisté zadržené otisky prstů. Vyžádala tedy, aby byly sejmuty i Hance a porovnány. “To mě zachránilo. Bylo nade všechno jasné, že jsem to nebyla já. Ty měsíce beze spánku mi ale nikdo nevrátí,” uzavírá s tím, že co se stalo s Petrou, už jí nezajímá. “Nebyla to kamarádka, když by mě místo sebe klidně nechala zavřít.”