3°C
S Petrem jsme začali chodit, když mi bylo dvacet. Nikdy jsem netoužila po dětech, ale v té době jsme tenhle problém ještě neřešili. Měli jsme si vždycky co říct, Petr je chytrý a velice společenský a zábavný tvor, takže se nikdy neztratí, zkrátka kluk do nepohody.
Vždycky jsme kolem sebe měli hodně kamarádů a známých, především naše dívčí zastoupení bylo velice silné. Kolikrát se stávalo, že jsem s Petrem přišla mezi samé roštěnky a on tam byl jediný kluk. Kupodivu to dokázal vždycky ustát, všechny moje kamarádky ho milovaly, ale takovým tím sesterským způsoben, netušila jsem, že přijde jedna, která to bude mít trochu jinak.
Markéta se do naší party dostala poměrně nenápadně, společně se svým dlouholetým přítelem Kájou a oba dva zapadli skvěle. Podnikali jsme vždycky spoustu různých sportovních akcí, od volejbalu, přes kitting a v zimě hory. Zkrátka jsme aktivní lidé. Když se Kája s Markétou rozhodli, že se vezmou, nikoho to nepřekvapilo, byli spolu už taky dlouho.
S Markétou jsem si hodně rozuměla, měly jsme toho dost společného a ona na mě byla vždycky strašně milá. Poprosila mě, jestli bych jí nepomohla s přípravami svatby a já samozřejmě souhlasila. Strávily jsme díky tomu společně skoro každou volnou chvíli a musím říct, že jsem jejímu velkému dni věnovala opravdu hodně energie a času.
Mezi mnou a Petrem zase přišla krize. Stávalo se to, ale pokaždé jsme z toho nějak vybruslili. Problém byl v tom, že začal mluvit o zakládání rodiny a tím pádem o dětech, ke kterým nemám vůbec žádný vztah. Nedovedu si představit, že bych byla doma s dítětem. Jsem asi divná, nebo sobecká, ale já děti nechci. Petr se mě snažil všemožně motivovat, ale nebyla se mnou na tohle téma kloudná řeč. Nejsem taky v mnohých věcech úplně jednoduchá, přiznávám bez mučení, že je se mnou občas těžké vyjít, ale on to se mnou uměl vždycky nějak skoulet a byl trpělivý. Jeho pohár ale najednou nějak přetekl a dostali jsme se trochu do slepé uličky. Ovšem já jsem neztrácela naději, že se všechno zase zlepší.
Nevím jak je možné, že jsem si toho nevšimla. Až teprve na svatbě Markéty s Kájou mi došlo, že se Markéta točí mnohem víc kolem Petra než kolem svého ženicha a nejdřív jsem si říkala, že jsem asi víc pila, a tak začínám vidět věci, ale bylo to tak. Nechápu, jak mohla celou dobu předstírat a on taky. Ukázalo se totiž, že spolu již nějakou dobu mají románek. Nechápu jak je možné, že měla Markéta ten žaludek na to, vzít si Káju i přesto, že to táhli za našimi zády s Petrem.
Po svatbě nabraly věci rychlý spád, neuplynuly ani dva měsíce, já se stěhovala od Petra, Markéta k němu a chudák Kája, stejně jako já nevěřil vlastním očím. Nejhorší je, že od svatby už uplynuly dva roky a Markéta pořád ještě není rozvedená a rozvod odkládá, co to jde. Dokonce se proslýchá, že si občas za manželem „odskočí“. A největší ironií osudu je, že jí oba dva milují. Mrchy prostě vládnou světem!
