Úterý 22. září 2020
Svátek slaví Darina, zítra Berta
Polojasno 25°C

Anorektická modelka promluvila: Selhávaly mi orgány, ale návrháři se o mě prali

4. října 2013 | 06:00

V sedmnácti letech málem zemřela. Selhávalo jí srdce, vynechávaly ledviny. Posledních osm let strávila v boji s anorexií. Georgina Wilkin (23), bývalá modelka značky Prada, se teď rozhodla promluvit o tom, jak módní průmysl ničí životy stovek dívek.

S modelingem Georgina začala, když jí bylo patnáct let. Agent modelingové agentury ji oslovil na Oxford Street v Londýně. "Měla jsem velikost osm, ale bylo mi řečeno, že kdybych dokázala shodit pár centimetrů na mých bocích a břiše, mohla bych mít nárok na podstatně lepší práci. To je ve světě módy běžné, takže mi na tom nepřišlo nic divného," vzpomíná.

V té době se připravovala na zkoušky ve škole, takže úplně stačila kombinace obědových pauz strávených v knihovně spolu s kofeinovými doplňky a absencí spánku. Natěšená dívenka rychle zhubla, díky tomu získala zakázku a odletěla do Japonska. Tam ale s hrůzou zjistila, že je mezi přítomnými dívkami nejtlustší. Vyděšená a osamělá trávila většinu svého času v bytě se dvěma Ruskami, kterým nerozuměla ani slovo. Přežívaly jen na energetických nápojích.

"Čekala jsem, že to bude atraktivní a zábavné, ale nebylo. Jednou jsem byla při castingu společně s dalšími dvanácti modelkami postavena před porotu. Všechny jsme tam stály téměř úplně nahé, na sobě jsme měly jen pár barevných řemínků. Oni kolem nás jen prošli a řekli: "ano", "ne", "ano", "ne", v závislosti na tom, zda jsme byly dost hubené. Pokud jste nebyla dostatečně štíhlá, okamžitě jste měla odejít z místnosti. A já byla poslána ven," říká Georgina.

Zbytek času v Japonsku musela strávit ve velmi malé místnosti, odkud jí vždy někam odvezli autem a pak jí večer zase jen vyhodili před domem. "Nikdo se o nás nepostaral, nikdo nám neřekl, co máme dělat. Nikdo mi neukázal, kde je supermarket, takže jsem se prostě opravdu nemohla najíst. Tehdy se moje stravování vymklo kontrole a o rok později jsem už byla přijata do nemocnice kvůli anorexii a poslána do léčebny," vzpomíná.

Od té doby uplynulo šest let během nichž se Georgina pomalu zotavuje. Úplně opustila světa modelingu, kde pracovala pro návrháře, jako je Prada, Giles Deacon, Top Shop a Gap. "Teď jsem osobní asistentkou vedoucího vývoje luxusní realitní společnosti v Londýně. Stále se denodenně potýkám s anorexií, a asi to bude "běh na dlouhou trať", ale důležité je, že už nemusím hubnout kvůli své práci a že jsem teď spokojená sama se sebou, s tím, jak vypadám," tvrdí.

Bývalá modelka teď chce, aby si i další dospívající dívky, které mají problém s přijetím vlastního těla uvědomily, že něco není v pořádku. Jenže poruchy příjmu potravy se podle ní staly běžnými. "Když se u mě rozvinula anorexie, byla jsem ještě studentkou na dívčí škole. Mí přátelé nevěděli, jak reagovat. Vtipkovali o tom, jak jsem byla hubená. Přezdívali mi tužka, protože jsem vypadala přesně jako ta tenká psací potřeba. Nikdy jsem se necítila uražená, ale moje váha se stala terčem vtipů spolužáků, protože to byl způsob, jak se s mým vzhledem vyrovnávali," dodává Georgina.