"Oženila jsem se s anorexií. Vše ostatní bylo vždycky až na druhém místě," říká dnes Jacqueline, která žije ve Skotsku. Ta začala hladovět jako teenager, aby byla štíhlá jako její nejlepší kamarádka. Nakonec vážila při výšce 1,70 metru jen necelých dvaatřicet kilogramů a musela doslova bojovat o vlastní život.
Dnes čtyřiašedesátiletá žena dokázala zhubnout během několika pouhých měsíců a stejně tak rychle se ocitla ve spárech nemoci zvané porucha příjmu potravy. Důsledky svého neuváženého jednání si však nese celý svůj život. Až teď, po více než 50 letech poté, co si poprvé vzala projímadlo, se Jacqueline Kemp rozhodla promluvit o svém životě s anorexií, ve snaze pomoci ostatním.
"Nikdy jsem nebyla schopna udržet si pořádnou práci, musela jsem denně užívat desítky léků a většinu času jsem trávila v ordinacích lékařů a v nemocnici. Anorexii jsem navíc nikdy neporazila, jen jsem se s ní naučila žít," prozradila zoufalá žena.
"Stýskalo se mi po možnosti mít svou vlastní rodinu. Ale vzala jsem si anorexii a vše ostatní bylo až na druhém místě. Moc jsem si přála mít děti, ale věděla jsem, že jen pomyšlení na to, že přiberu na váze, mě děsí tak moc, že to prostě není a nikdy nebude možné," dodala.
"Dokonce i myšlenka, že si dávám sušenku a šálek čaje mě tenkrát naprosto vyděsila. Byl jsem příliš fixovaná na to, jak vypadám a především na to, kolik vážím," dodává.
I proto se teď rozhodla pomoci všem, kteří anorexií trpí. "Chci jen, aby se lidé nestyděli přiznat, pokud se jich téma poruchy příjmu potravy nějak týká. Je totiž spousta způsobů, jak jim pomoci."
"Neexistuje žádný důvod, proč by porucha příjmu potravy měla převzít nadvládu nad vaším životem. Chci, aby byl můj příběh varováním pro každého, kdo uvažuje o zbytečném hubnutí," šíří své poselství Jacquelin.