2°C
Krušný začátek
„Už asi tak v šestnácti jsem pochopila, že se mnou není něco v pořádku. Zatímco se normálně lidem dělá z krve spíš špatně, já jsem při pohledu na krev, která tekla bráchovi z nosu, cítila obrovskou chuť ji všechnu vypít. Psychicky jsem se toho děsně lekla a cítila jsem se hrozně. Nedala jsem na sobě nic znát, ale propadla jsem do deprese, která se začala prohlubovat,“ přiznává Petra. Začala mít problémy ve škole, cítila se unavená a bez energie.
"Zatímco se normálně lidem dělá z krve spíš špatně, já jsem při pohledu na krev, která tekla bráchovi z nosu, cítila obrovskou chuť ji všechnu vypít," vzpomíná Petra.
Autor: Shutterstock.com
Pozvání na krev
„Na internetu jsem si našla stránky lidí, kterým se líbí ghotické oblečení, z mnoha z nich jsem pak byla v kontaktu. Chodili jsme v černém, já si na obličej každé ráno patlala bělící masky, abych byla jako stěna. Rty a oči jsem si malovala tmavě. Naši měli sice řeči, ale já to nikdy nepřeháněla, tak mě nechali. Bylo mi duševně o trochu líp, dokonce jsem zase ve škole dostávala dobré známky. Jednou večer jsem vyrazila do klubu, kde jsme se scházeli s moji ghotickou partou. Přišli za námi dva kluci, jestli prý nechceme s nimi na seanci, kde se pije lidská krev. Koukali jsme po sobě, ale bylo nás šest, tak jsme šli.“
"Zatímco se normálně lidem dělá z krve spíš špatně, já jsem při pohledu na krev, která tekla bráchovi z nosu, cítila obrovskou chuť ji všechnu vypít," vzpomíná Petra.
Autor: Shutterstock.com
Nový život
Seance se odehrávala v domě prarodičů jednoho z vampýrů. Prý o ničem nevědí dodnes. Akce se vždycky pořádaly v noci ve sklepě. „Jestli si myslíte, že jsme tam někoho mordovali a vysávali, tak jsem na omylu. Vampýři měli připravené jednorázové stříkačky, do kterých si nabrali krev ze žíly, vylili ji do pohárů, vzájemně si je vyměnili a pili. Krev jsem si nechala vzít i já. Předala jsem ji na společný stůl a sama jsem dostala pohár z krví někoho jiného. Lačně jsem se jí napila. Chutnala po kovu a do mě jakoby nalili nový život. Cítila jsem se úplně znovuzrozená,“ pokračuje Petra.
Jsme vampýři, ale nikomu neubližujeme!
Od té doby ve stejném složení chodívá Petra na seance pravidelně jednou týdně. „Těším se na to celý týden jako malá holka. Cítím se skvěle zdravotně i psychicky. Nejdřív jsem měla trochu strach, že bych mohla něco z cizí krve chytnout, ale teď už se všichni známe dlouho a chováme se zodpovědně. Rozhodně z nás nikdo nefetuje nebo neprovozuje nechráněný sex. Na rozdíl od normálních lidí,“ dodává trochu posměšně mladá žena. Ona i její kamarádi zdůrazňují: „Ano, někdo si může myslet, že jsme divný, ale nikomu neubližujeme a nespíme v rakvích s hlínou. Jen prostě potřebujeme k životu pořádný lok lidské krve.“
