2°C
Otu jsem si brala hned po maturitě. Byl o čtrnáct let starší a připadal mi velmi charizmatický. Po roce a půl se nám narodil Otík. Tehdy jsem prožívala opravdu pěkné období.
Jak ale čas plynul a z Otíka se stal dospělý muž, který po studiích odešel na zkušenou do Anglie, doma nám to s mužem začalo skřípat. Najednou byl stále línější a pohodlnější.
Nikam nechtěl chodit ani jezdit na dovolenou. Navíc začal být šíleně žárlivý. O nějakém milování už se u nás nedalo ani mluvit, manželovi to stačilo jednou za pár měsíců.
Do manželské a sexuologické poradny odmítl jít, o sexu se bavit nechtěl. Život s ním začal být nesnesitelný. Každý můj pozdější příchod domů mu zvedl hladinu adrenalinu, hned mě napadal, že jsem se určitě někde tahala s milencem.
Potkala jsem jiného chlapa
Začala jsem ho ignorovat a raději jsem více času trávila s kamarádkou. Společně jsme si naplánovaly i krátký zájezd do Vídně. Tam jsem potkala Zbyňka. Byl už delší čas rozvedený a žil sám.
Během hovoru jsme dokonce zjistili, že bydlíme ve stejném městě! Ke konci zájezdu jsme si vyměnili telefonní čísla a slíbili si, že zajdeme někdy na kávu. Nezašli jsme jen jednou, začali jsme se vídat i několikrát v týdnu.
Když náš vztah trval už nějaký čas, rozhodla jsem se, že požádám o rozvod. Manželovi jsem přiznala, jak se věci mají. „Víš, že je moje matka těžce nemocná, to mi teď nemůžeš udělat, tohle by ji zabilo, u nás v rodině se ještě nikdo nikdy nerozvedl,“ začal mi vyčítat a prosil, ať si to ještě rozmyslím.
Tchyně mi bylo líto, takže jsem se rozhodla, že rozvod na nějaký čas odsunu. Dál jsem si ale hodlala žít po svém. Doma jsem jen uklidila, vyprala, uvařila a přespávala v obýváku.
Rozvod jsem si rozmyslela
Scházela jsem se se Zbyňkem a domů se několikrát v týdnu vracela až dopoledne. Otovy nadávky, které můj příchod provázely, jsem pouštěla jedním uchem dovnitř a druhým ven.
Tchynin zdravotní stav se po čase zlepšil, tak jsem se o rozvodu zmínila podruhé. Tentokrát na tom byl špatně jeho otec, který má prý těžce nemocné srdce. Vydírat jsem se ale už nenechala.
Přestěhovala jsem si věci ke Zbyňkovi a o rozvod požádala. Na stání dorazil Ota se slzami v očích. Začal mě doslova na kolenou prosit, abych všechno stáhla, že by se nemohl podívat svým rodičům do očí.
Nevím proč, ale najednou mi ho začalo být líto, jako bych zapomněla na jeho žárlivé scény a urážky. Když nás zavolali dovnitř, řekla jsem, že jsme se domluvili a že se rozvádět nechceme.
Zůstal ochrnutý a potřeboval péči
Večer jsem se vrátila ke Zbyňkovi, na stole stála kytka, skleničky, chlebíčky a v lednici se chladila láhev vína. Okamžitě mi nalil a chtěl si přiťuknout na náš nový život.
Když jsem mu řekla pravdu, byl v šoku, ale nechal si všechno vysvětlit. Oba jsme se shodli na tom, že spolu i přes to všechno být chceme. Za pár měsíců jsem náhodou na ulici potkala sousedku z domu, kde žil Ota.
Řekla mi, že je můj muž po mrtvici a jeho stav je vážný. Zcela automaticky jsem ho šla navštívit a u lékařů zjišťovala, jak to s ním do budoucna bude. Byl ochrnutý, nemluvil a potřeboval celodenní péči.
Teď žijeme ve třech
Nějak mi nepřišlo na mysl jiné řešení, než že se o něho postarám. Vrátila jsem se do našeho starého bytu, Otu si po čase vzala z nemocnice domů a Zbyňka požádala, zda se mnou nechce v našem velkém bytě žít.
Nejprve to striktně odmítl, ale nakonec zjistil, že beze mě být nechce a nastěhoval se k nám. Jeho byt jsme pronajali a teď bydlíme dohromady všichni tři.
Pro Otu jsem ošetřovatelka, musím ho krmit, přebalovat, umývat. I když se ke mně poslední léta nechoval zrovna hezky, chtěla bych, aby čas, který mu zbývá, prožil co možná nejdůstojněji. U Zbyňka si vážím toho, že je stále se mnou, i přesto, že si klidně mohl najít ženu, která je volná.
Čenářka Irena
