Před pár lety v létě jsem oslavila čtvrt století a jako dárek si nadělila nový vztah. Poznala jsem úžasného kluka, Fandu. Potkali jsme se na mojí zahradní oslavě narozenin.
Franta mi přišel popřát společně s partou mých dobrých kamarádek. Byl bratr jedné z nich, vůbec jsem do té doby netušila, že má Kamila tak skvělého bráchu.
Fanda byl totiž velmi přitažlivý brunet s krásnýma hnědýma očima. Uměl se chovat, byl galantní, pozorný, naslouchal. Zamilovala jsem se do něj snad během prvních deseti minut.
Byl s ním báječný sex
Sice mi vnitřní hlas našeptával, že by to nemuselo fungovat, protože Fanda byl jen vyučený a pracoval jako pokrývač, zatímco já vysokoškolačka jsem do té doby snila o úplně jiném protějšku.
Ale zase jsem to nechtěla hned vzdát, říkala jsem si, že lásce dám šanci. Rozuměli jsme si totiž výborně, milovali jsme stejné filmy, stejná jídla, dělali podobný sport. A milování s ním bylo jedna báseň.
Fanda byl i velmi pozorný milenec, který neváhal odvážně experimentovat. Společně jsme nakupovali v sex shopech, zkoušeli různé pekelně vzrušující pomůcky. Takhle báječně jsem se opravdu dlouho necítila.
Místo sexu se raději věnoval práci
Po třech měsících chození, kdy jsem se vznášela na růžovém obláčku, zkrachovala Fandovi jeho malá firma. V našem kraji je jen málo pracovních příležitostí, takže situace byla docela obtížná.
Obdivovala jsem ho však, že nepropadl depresi a hned se rozhodl zkusit něco jiného. Stal se ze dne na den obchodním zástupcem. Měla jsem trochu pochybnosti, zda si neukrojil příliš velké sousto, ale překvapil mě. Začalo se mu záhy dařit asi i proto, že měl spoustu známých a byl komunikativní.
Časem se pro něj však práce stala prioritou. Náš vztah tím trpěl, ať jsem se snažila jakkoliv, byly mu jeho obchody vždycky přednější. Hrozně mě to mrzelo. Navíc skomíral i náš do té doby úžasný sex.
Buď jsme si dopřáli jen rychlovku doslova mezi dveřmi, nebo jsem, a to bylo častěji, spíš musela sáhnout po umělých náhražkách… Zapojila jsem proto všechny ženské zbraně, ale nebylo mi to nic platné.
Nechtěla jsem to vzdát, ale zase zklamal
Neúnosná situace trvala už půl roku. Dala jsem mu několik posledních šancí, ale on vždycky zklamal. Po jedné zrušené schůzce z jeho strany (jak jinak) jsem mu říkala o svých pocitech zklamání a smutku, které stále zažívám. Nebylo mi to však nic platné.
Často jsem plakala, až se ve mně jednou všechno zlomilo. Fanda mě zase vytočil svými omluvami na pracovně nabitý týden, kdy mu pro mě nezbude ani chvilička. V tu chvíli jsem viděla rudě a napsala mu, že už jsme asi každý někde jinde a že si alespoň někdo jiný na mě udělá čas.
Chtěla jsem, aby alespoň žárlil, když už není se mnou. A abych ho vyprovokovala ke snaze náš vztah zachránit. Jenže to vypadalo, že po téhle zprávě se Fanda s koncem našeho vztahu smířil.
Napínala jsem ho, jako na skřipci
Nebojoval o mě a já si říkala, že asi za tolik slz ani nestál. Snažila jsem se na něj zapomenout, ale myslela jsem na něj stejně prakticky pořád.
Po deseti dnech najednou zničehonic dorazil s kyticí růží a zeptal se mě, zda bych mu byla ochotná všechno odpustit. Že bychom si dali ještě jednu šanci.
Chtěla jsem a moc, v duchu jsem jásala, ale věděla jsem jedno. Že musím nechat svého přítele, aby o mě bojoval. Začala jsem dělat drahoty a napínala ho na skřipec.
Najednou jsem tolik času neměla zase já, občas jsem na poslední chvíli schůzku zrušila. Neodpovídala jsem okamžitě na textové zprávy. Začala jsem chodit cvičit, na francouzštinu, a tím pádem mi už nezbývalo tolik volného času.
Zhubla jsem a začala nosit podvazky
Zapracovala jsem i na tom, abych byla atraktivnější, zhubla jsem o šest kilo, pravidelně začala chodit na manikúru a zcela jsem obměnila svůj do té doby šedivý šatník.
Vytáhla jsem ultra krátké sukně, nazula vysoké jehly a navlékla podvazky. A Fanda šel do kolen. Lítal kolem mě jako stíhačka. Dostala jsem ho tam, kde jsem ho chtěla mít.
Prožívali jsme krásné usmiřování a na tu chvíli, kdy jsme se láskyplně objali a řekli si, že se vezmeme, nikdy nezapomenu.
Čtenářka Kateřina