Neděle 22. prosince 2024
Svátek slaví Šimon, zítra Vlasta
Zataženo, déšť 5°C

Ochrnutý táta: Denně cvičí pět hodin. Rodina ho drží nad vodou!

Mirek Ryšánek je zarputilý bojovník s osudem. Denně cvičí zatím nehybné ruce na motopedu
2. ledna 2011 | 17:15

Stačil jediný skok do bazénu! A Mirkovi Ryšánkovi (43) z Viničných Šumic na Brněnsku se úplně změnil život. Táta dvou dcer ochrnul a už pět měsíců leží na spinální jednotce Fakultní nemocnice v Brně- Bohunicích. Se svým osudem se jako bývalý sportovec chce porvat!

"Stalo se to 17. července u sousedů, kde jsme se zrovna domlouvali na dovolenou. Chtěl jsem děckám ukázat parádní poslední skok a skočil jsem kolmo. Hlava narazila na dno bazénu a zlomil jsem si 4. a 5. obratel. Dva dny po úrazu jsem to chtěl vzdát, nic strašnějšího jsem nezažil!“ vypráví servisní technik brněnské pobočky plzeňského pivovaru.

Blesku přiznal, že dva dny po úrazu měl hodně černé myšlenky. Lékaři Marek Rouchal a Milan Filipovič, kteří jej operovali, ho však dostali z nejhoršího.

Blouznil v horečkách

„I proto jim moc děkuju. Nic strašnějšího jsem totiž nezažil. Ale když dvoudenní blouznění v horečkách pominulo, tak jsem si řekl, že život jde dál,“ říká Mirek, který od třiceti let třikrát týdně hrál nohejbal a jezdil i po turnajích. Po osudném skoku cítil jen ramena a hlavu. Teď už díky své zarputilosti při každodenním cvičení získal citlivost až po lokty. „Důležité je rozhýbat ruce, abych se mohl aspoň částečně obsloužit. Denně cvičím pět hodin. Tři hodinky dopoledne a dvě hodiny odpoledne,“ vypočítává Ryšánek.

Trénuje na motomedu

Cvičení na speciálním přístroji zvaném motomed začíná ráno v osm hodin a Mirek cvičí až do jedenácti. „Dvacet minut šlapu nohama, dvacet minut mi stroj točí zatím nehybnýma rukama. Chci nad poraněnou míchou aspoň částečně zvítězit, proto tolik cvičím,“ nevzdává to Ryšánek.

Při cvičení mu pomáhají fyzioterapeutky. I jim stejně jako ostatním zdravotníkům ze spinální jednotky chce Mirek prostřednictvím Blesku poděkovat za péči, kterou mu už téměř půl roku poskytují.

Věří, že rozhýbe ruce

Od 10. ledna ale bude půl roku rehabilitovat v Kladrubech. „Do tamního rehabilitačního střediska se už moc těším, bude to totiž změna prostředí. A těším se, jak dostanu v Kladrubech zabrat. Já ty ruce prostě rozhýbu, abych si mohl otřít pot z čela a nebyl na nikom závislý!“ tvrdí Mirek, který je odhodlaný se s následky úrazu porvat.

A plánuje, že si nechá postavit nový dům, protože nechce skončit v hospici. „Elán a pozemek už mám, peníze snad taky seženu. Člověk musí myslet pozitivně, jinak by to mohl rovnou zabalit. Věřím, že to dokážu! Mám dvě dospívající dcery a skvělou ženu a chci prostě dál žít se svou rodinou,“ rýsuje si budoucnost Mirek, kterého drží nad vodou právě rodina: manželka Jana (38), která je nyní bez práce, a dcery Markéta (16) a Michaela (12).

Kolegové pomohli

Na holičkách ho však nenechali ani jeho spolupracovníci. Na Ryšánkovo léčení, rehabilitaci a zdravotní pomůcky uspořádali sbírku, která vynesla již skoro sto tisíc korun. „Mile mě překvapilo, že poslali peníze i lidé, které jsem v životě neviděl. Rád bych jim poděkoval,“ říká dojatý rváč s osudem.

Autor: Ondřej Požár, Kjaj