Pondělí 18. leden 2021
Svátek slaví Vladislav, zítra Doubravka
Oblačno, sněžení -3°C

Potomci Boženy Němcové: Jediná dcera z ní měla mindráky, syn dotoval rodinu penězi z Ruska!

  • 13. ledna 2021 | 06:00

    Božena Němcová byla ve všech ohledech jiná než ostatní ženy její doby. O domácnost se příliš postarat neuměla, byla divoká, krásná, talentovaná. V manželství s Josefem Němcem nebyla šťastná, ale měli čtyři děti, které jistě milovala.

    Nejtěžší to s matkou měla jediná dcera Dora, kterou matčina kritika výrazně poznamenala. Věděli jste, s jakým osudem se musely děti slavné spisovatelky poprat?

  • Hynek Němec

    Mikuláš Prošek (vlevo) jako Hynek Němec (vpravo)

    Hynek Němec byl nejstarším synem Boženy Němcové. Vkládala do něho hodně nadějí, byl totiž velmi výtvarně nadaný. Bohužel osud tomu chtěl, že se Hynek nedožil ani dospělosti.

    Když Němcová s manželem a dvěma mladšími dětmi trávila léto v Balašských Ďarmotách a její manžel byl v tu dobu vyšetřován kvůli podezření z revolucionářské činnosti, zadržovaly jim úřady poštu. Kvůli tomu se stalo, že Hynek, který zůstal se svým bratrem Karlem v Praze u rodinného přítele a onemocněl tuberkulózou, neměl matku u sebe, protože ta se o jeho stavu dozvěděla až mnohem později. Okamžitě se vydala do Prahy, ale zastihla syna až na smrtelném lůžku.

    Pohřeb patnáctiletého chlapce se nakonec stal téměř politickým protestem a byl bedlivě hlídán.

  • Karel Němec

    Prokop Zach (vlevo) jako Karel Němec (vpravo)

    Karel Němec byl druhým synem Boženy Němcové a po smrti svého bratra mu matka často kladla Hynka za vzor. Nejdříve studoval reálné gymnázium, ale studium přerušil pro nemoc a nakonec vystudoval nižší reálku a posléze se věnoval své vášni – zahradnictví.

    Pod křídla si ho vzal pražský zahradník Josef Fiala, u kterého se vyučil. Karel strávil také pět let sbíráním zkušeností ve svém oboru v pruské Zaháni u příbuzných, ale rodičům moc velkou radost nedělal. Vadilo jim, že nedokáže vyjít s penězi, holduje alkoholu a utrácí za tabák. Nebylo mu proti srsti žádat o peníze svou matku, přestože ona sama jich neměla nazbyt. V době, kdy šel ze zaměstnání do zaměstnání, byl mnohdy bez platu a tehdy ho podporoval jeho otec, u kterého dokonce nějakou dobu bydlel.

    Většinu svého života prožil Karel v Táboře, kde působil jako učitel v Královské české zemské hospodářské akademii. Mezi žáky byl velice oblíben. V Táboře se narodilo i pět ze sedmi jeho dětí. Byl dvakrát ženatý, z prvního manželství měl tři děti a z druhého čtyři. Je prý možné, že je dokonce také otcem dítěte své švagrové. Karel se ve svém oboru vypracoval v autoritu a kariéru završil jako ředitel Zemského pomologického ústavu v Tróji, který vedl až do své smrti.

  • Theodora Němcová

    Být dcerou krásné a talentované matky, jako byla Božena Němcová, nebylo vůbec snadné. Dora, jak jí všichni říkali, to pocítila na vlastní kůži. Její vztah s matkou byl evidentně velmi náročný a o tom vypovídá i fakt, že o své matce nechtěla Dora vůbec hovořit.

    Božena Němcová byla zklamaná, že dcera nezdědila její talent a bohužel ani krásu, a dávala jí to velmi důrazně najevo. Na jejím vzhledu se hodně podepsala nemoc, kterou prodělala jako malá, jednalo se o tuberkulózní zánět mízních uzlin, který způsobil, že se jí na tváři i na těle objevily boule, které zhnisaly, popraskaly a zanechaly ošklivé jizvy. To jistě nepřidalo jejímu sebevědomí, které od malička shazovala její matka věčnou kritikou.

    Němcová nebyla žena v domácnosti a už od útlého věku musela Dora zastávat v rodině tuto funkci. Život v chudobě, hrozivé hádky rodičů, smrt bratra, posměch okolí, to vše se na dívce podepsalo. Byla velmi zručná a chodila vypomáhat jako příležitostná švadlena, také vedla svědomitě domácí účetnictví, protože to její matka nedokázala. Nedočkala se od matky uznání ani tehdy, když se o ni na smrtelném lůžku neúnavně starala.

    Po matčině smrti se musela postavit na vlastní nohy, chtěl to otec. Nakonec vystudovala francouzštinu a nastoupila jako učitelka v Táboře. Nelíbilo se jí tam, ale nedostatek sebedůvěry jí bránil v tom, cokoli měnit. Přestože nevynikala krásou, měla nápadníka, jenž oceňoval jiné věci. Byl jím zámožný jičínský kupec Antonín Soumar. Otec na sňatku netrval, ač se mu nápadník zamlouval, a Dora ho odmítla. Sňatkem by přišla o svou práci, protože tehdy nebylo možné, aby byla jako učitelka vdaná, a možná se bála. Vztah jejích rodičů ji totiž rozhodně nepřesvědčil, že by manželství bylo něco skvělého. A možná ho jen nemilovala.

    Lásku totiž našla jinde. Bohužel, objekt jejího zájmu, starosta Jičína Václav Fejfar, dědeček spisovatele Václava Čtvrtka, byl ženatý. Dora ovšem otěhotněla a rodit musela tajně v Praze. Syn dostal jméno Alfréd Theodor, ale nemohla si ho vzít s sebou do Jičína, musela ho dát na výchovu do rodiny ve Slaném. Když mu byly tři roky, zemřel na záškrt a Dora s výčitkami a zlomeným srdcem žila už zbytek života. Další děti neměla a prý se z ní stala velmi zatrpklá, zlá žena a její studentky si značně oddychly, když odešla do penze, neboť z ní šel strach. V padesáti letech začala Dora stavět vilu, na její stavbě se obrovsky zadlužila a její dluhy přešly po její smrti na její příbuzenstvo.

    Podívejte se na rozhovor s prapravnučkou Boženy Němcové:

    Našli jsme pravnučku Boženy Němcové: Z té podoby až mrazí! • VIDEO: Zuzana Bubílková, Lukáš Červený

  • Jaroslav Němec

    Sebastian Vopěnka (vlevo) jako Jaroslav Němec (vpravo)

    Říká se, že nejmladší děti jsou na tom nejlépe, v případě Jaroslava se to docela potvrzuje. Jeho životní cesta byla rozhodně ze všech čtyř dětí Boženy Němcové nejúspěšnější. Měl velký malířský talent a matka ho v tom podporovala. Dostal se na studia do mnichovské Královské bavorské akademie výtvarných umění, ale po matčině smrti došly finance, a proto nedostudoval. Začal si tedy vydělávat ve fotografickém ateliéru retušemi.

    Když přišlo pozvání do ruské Oděsy, neváhal. Udělal si učitelské zkoušky a vyučoval jako soukromý učitel kreslení a přivydělával si i jako fotograf. Pro svou učitelskou práci připravil několik příruček, které se dočkaly ocenění. Vypracoval se až do ředitelské funkce oděské reálky a poté dostal ještě několik nabídek na post ředitele. Stál u zrodu reálky ve Vinnici, která se stala centrem vzdělání, ale také vědeckým, kulturním a sportovním centrem.

    Jeho zásluhy v oboru ocenil osobně i car Alexandr III., který mu věnoval zlatý prsten s diamanty. Ve Vinnici se začal věnovat i výzkumu, založil výzkumný sad nebo meteorologickou stanici. Prováděl výzkumy aklimatizace rostlin a vedl intenzivní písemný styk s mnoha významnými zahraničními pomology. Metodou štěpování získával nové druhy jabloní, hrušní, broskví a švestek. Ve svém sadu zkoumal až 700 druhů jabloní a hrušní, 300 druhů švestek, višní a třešní, z nichž 60 pocházelo z Ameriky. Podařilo se mu vypěstovat mnoho nových druhů, které sám pojmenovával. Nesly názvy jako Paní Němcová nebo Nadšení pro Čechy. Dodnes nese jedna odrůda jabloní jeho jméno.

    Studijní cesty ho zavedly až do Ameriky. Jeho úspěšná kariéra mu vydělávala, a on tak mohl posílat peníze příbuzným, kteří na tom nebyli tak dobře jako on. Byl sice ženatý, ale na rozdíl od svého plodného bratra své potomky nikdy neměl. Vychovával ovšem bratrova nemanželského syna Vjačeslava. Z Ameriky se vrátil s nemocným zrakem, ten si odjel léčit do Berlína, ale cestou se zastavil v Praze, aby se setkal s blízkými. Onemocněl zde zápalem plic a podlehl mu.

Diskuse ke článku
.