Narodil se v Praze a s rodiči žil v Nuslích. Spoustu času ale trávil u babičky blízko Všetat, kde měla hospodářství. Otec byl strojvedoucím a chtěl, aby jeho syn studoval. Karel nastoupil na obchodní akademii, ale ani trochu ho to nebavilo. Nerozuměl účetnictví a prý celý život nedokázal pochopit, co je to podvojné účetnictví. Školu ale překvapivě dokončil a naučil se perfektně těsnopis i psaní na stroji. Dokonce vyhrál soutěž v psaní na stroji, díky čemuž dostal nabídku pracovat v kanceláři prezidenta republiky jako stenograf.

Od stenografie až k herectví

Ovšem Karel se rozhodně nechtěl stát stenografem, už od malička toužil po jiné profesi. Herecké. Nicméně měl velký strach podat si přihlášku na AMU, ovšem šel tam aspoň doprovodit kamaráda. No a místo kamaráda přijali Karla. Byl mimořádně umělecky nadaný, vedle herectví studoval hru na klavír, flétnu, saxofon, kytaru a hoboj. Tyhle vlohy zdědil po svém otci, který prý uměl zahrát na jakýkoli hudební nástroj.

Hugo Haas: Milovník žen, kokainu a večírků uspěl za mořem, ale táhlo ho to domů

Po škole hrál chvíli v Uherském Hradišti, pak si odsloužil dva roky na vojně v Písku, později hrál nějaký čas v Jihlavě. Moc ho to ale lákalo k operetě, a tak nakonec získal místo v brněnském kabaretu Studio 10. S kabaretem pak projezdil celou republiku a také dostal nabídku jít do Cirkusu Aeros, aby v něm dělal klauna a konferenciéra. Šlo mu to skvěle a naučil se spoustu nových věcí, které později využil. Naučil se základy gymnastiky, chodit po provaze a taky žonglovat.

Alkohol se stal jeho prokletím

Později se dostal do Brna do varieté Rozmarýn, tam si ho všiml režisér Evžen Sokolovský. Díky němu přešel do Brna do divadla Večerní Brno, po osmi letech přešel do Státního divadla. Odtud zamířil do Rokoka, později do Divadla Na zábradlí. To už byla doba, kdy začal Augusta holdovat alkoholu. Dokonce kvůli pití dostal vyhazov z Divadla ABC. Kvůli tomu ale nakonec Augusta vyzkoušel i jiné profese, naučil se vařit, udělal si dokonce kuchařské zkoušky. Tohle umění později bravurně předvedl v seriálu Rozpaky kuchaře Svatopluka nebo v roli kuchaře, který se jmenoval Muraško, ve filmu Holka na zabití.

Jan Libíček: Měl komplexy z nadváhy, hrůzu z doktorů a zemřel na place!

Střídal divadla, přes léto pracoval třeba i na salaši, udělal si potápěčské zkoušky, uklízel, griloval ve stánku kuřata, dělal skladníka – prostě mistr devatera řemesel. Miloval společnost, protože nesnášel samotu a ticho. Snad i proto chodil tak rád do hospod. Oženil se a se svou manželkou měl dva syny. Bohužel i alkohol byl stále jeho věrnou družkou.

Milenka ho stála život

Co osud nechtěl: do cesty mu přišla baletka, kvůli které totálně ztratil hlavu. Zamiloval se tak moc, že se snažil omládnout, na čas přestal pít a šel i do léčebny. Ovšem marně. Nemohl se totiž rozhodnout, zda má zůstat se svou právoplatnou ženou, nebo jít za hlasem svého srdce. Nejedl, takže sice zhubl o třicet kilogramů, místo jídla ale jen pil. Jeho organismus dostával zabrat.

Slávka Budínová: Lásku našla po padesátce. Když o ni přišla, začala pít

Přestože byl své ženě nevěrný, ona ho nedokázala vyhodit. I nadále měl svůj pokoj v jejich domácnosti, a své poslední hodiny života strávil právě tam. Ještě stihl své ženě říct, že ji má rád, a pak si šel lehnout. Už se ale neprobudil, zemřel na selhání ledvin. Bylo mu pouhých dvaašedesát let.

Kdo koho miloval? Proč někomu nevyšla kariéra? Jaké byly jejich osudy? Další příběhy hereček a herců najdete na webu Blesk pro ženy ZDE

Tyhle lži a mýty o jídle ničí vaši snahu o hubnutí. Zapomeňte na ně!

Umíte pít, nebo máte kocoviny? Kozorozi se hlídají, Býci se rádi hádají