2°C
Jistá studie totiž uvádí, že průměrná žena použije dvacet tisíc slov denně, ve s rovnání s průměrným mužem, který jich použije pouhých sedm tisíc. Na základě tohoto tvrzení se tak do světa rozeběhla zpráva, která potvrzovala teorii o ukecaných ženských, které nedělají celý den nic jiného, než drbou a vykládají.
Upovídanost se dá měřit několika různými způsoby. Můžete posadit lidi do laboratoře a dát jim téma k diskusi, a potom nahrávat jejich konverzaci. Můžete své subjekty také přesvědčit, aby nahrávali své každodenní konverzace, ale je to trochu složitější, neboť je to dost velký zásah do soukromí a ne každý je k takovému měření svolný.
Kombinací sedmdesáti tří studií dětí v Americe zjistili, že dívky opravdu používají více slov, ale rozdíl mezi nimi nebyl zdaleka tak vysoký jako výše zmíněná studie. Mezi dětmi tedy neshledali nijak převratné výsledky, ovšem jak je to s postupem času, nemění se upovídanost s věkem?
Z knihy lingvistky Deborah James a psycholožky Janice Drakich publikované v roce 1993, která obsahuje 53 různých studií, týkajících se konverzace se zjistilo, že pouze dvě studie ukázaly, že ženy mluví více a 34 z nich poukazovalo na to, že více mluví muži. Do toho kdo, jak, kdy a jak moc mluví, se musí zahrnout spousta různých aspektů, pokud dáte mužům i ženám jedno téma, které bude například o autech, potom je nejspíš jasné, že více budou mít k tomuto tématu co říci muži a například téma kosmetika, bude zase opačná.
Studie, která měřila lidi a jejich každodenní konverzace, kterou provedl psycholog James Pennebaker v Americe a v Mexiku ovšem ukázala, že ženy používají v průměru 16215 slov a muži 15669 slov. Tedy ženy z toho vycházejí jen nepatrně více upovídané.
Přesto, že se tedy běžně traduje, že ženy jsou upovídanější než muži a považovalo se to za jeden z takových styčných bodů rozdílů mezi pohlavími. Mnoho vědeckých studií nás nakonec přesvědčuje o tom, že rozdíl mezi pohlavími zase není tak markantní.
