2°C
1. Zklamání z předchozích vztahů
Několik nepovedených vztahů může člověku vzít chuť zkoušet nadále něco podobného. Snadno pak dochází k závěrům, že "všichni chlapi jsou stejný prevíti", že stejně ženu jednou podvedou nebo jsou ve vztazích jen kvůli teplé večeři a vyžehlenému prádlu. V takových chvílích je asi těžké zůstat optimistou, ale věřte, že se to vyplatí. Všechny ženy také nejsou mrchy, které jdou jen po penězích, jak zase naopak tvrdí zklamaní muži. A mezi nimi je určitě takový, kterého stojí za to najít.
2. Bojíte se důvěry
Někomu jste věřila, a on vás opustil nebo zklamal. Bolelo to natolik, že byste nerada zažila něco podobného. A nemuselo jít jen o partnera, mohli to být rodiče, kamarád a mohlo se to stát dávno. Raději si budete držet tedy všechny pěkně od těla, protože to nebolí. Do vztahů jdete na půl plynu, čekáte, jak se to vyvrbí, a vždycky myslíte na zadní vrátka. Možná to ostatní poznají a začnou vás brát jako rizikovou investici.
3. Bojíte se vyjádření citů
Tady si pochopitelně asi sama neporučíte, že ode dneška do toho půjdete naplno a že začnete lidem věřit. Určitě ale nebudete jediná, která s tímto problémem zašla k terapeutovi.
Možná jste vyrůstala v prostředí, kde se o citech nemluvilo nahlas. Místo řečí se cenily činy, a kdo o tom moc mluvil, ten sklidil v lepším případě posměch. V horším případě byl podezřelý, že slovy maskuje něco nekalého. Pak vám pochopitelně každý, kdo vykřikuje slova o lásce a citech, připadá protivný. Může se také stát, že čekáte, že váš protějšek vyčte váš zájem z nenápadných náznaků a vzkazů mezi řádky. Zkuste se "pocvičit" a začněte hovořit o svých emocích nahlas – jako pokusné králíky použijte nejdřív rodinu a přátele. Na své emoce máte právo.
4. Myslíte si, že si nikoho nezasloužíte
Možná máte nízké sebevědomí. Díváte se na zadané kamarádky a chápete, že Petra je hezká, a tak je jasné, že má chlapa, Míša je sice silnější, ale vtipná, Tereza umí skvěle vařit... Jen vy jste průměrná, šedá a vaše knedlíky jsou stejné jako knedlíky půlky vesnice. Kdo by o vás tedy stál?
Přesně takový muž, který sice není tak krásný jako Brad Pitt, a který ví, že v místním fotbalovém družstvu bude vždycky existovat někdo, kdo je rychlejší a dá víc gólů, ale možná ocení, jak se staráte o zahradu, a bude s vámi luštit křížovky... Nebo třeba dosud nenašel někoho, kdo by s ním a jeho psem vydržel čtyřhodinové procházky. Třeba jste to právě vy a třeba mu knedlíky nepřijdou zase tak důležité. Nepodceňujte se. Každý z nás má něco, co na něm ostatní mají rádi. Zkuste najít to své.
5. Chcete si vztahem vyřešit jiný problém
Třeba máte pocit, že až budete někoho mít, nebude vám tolik vadit, že – a teď doplňte sama. Že se nebavíte s rodiči. Že máte nadváhu. Že nejste spokojena v práci. Že máte pocit, že sama za nic nestojíte.
Pravda ale je, že tohle za vás partnerství nevyřeší. V euforii ze zamilovanosti možná na chvíli na problémy s rodiči zapomenete, ony vás ale doženou. Je to paradox, ale čím víc budete spokojena sama se sebou, tím spíš budete mít úspěch i v životě ve dvou.
6. Vybíráte si pořád stejné typy
Tohle asi víte sama nejlépe. Možná máte vždycky potřebu někoho zachraňovat – a čekáte, který se nechá. A oni se nechají, ale jen dočasně. Pak dojde trpělivost oběma. Nebo se stále ohlížíte po dominantních ředitelích zeměkoule a děsíte se těch, kteří na vás budou moc hodní. A pak pláčete u kamarádky, která nechce použít větu, že vám "to přece říkala". Zkuste si přesně říct, proč chcete s druhým být. Možná je za tím ve skutečnosti skryto něco jiného, co potřebujete vyřešit především u sebe.
7. Není vedle vás místo
Jste krásná, veselá, vtipná, máte spoustu zájmů, spoustu přátel a každý se diví, jak to, že zrovna vy jste single? Možná jste prostě v tuto chvíli dokonalá. Okolí tak podvědomě vnímá, že nikoho dalšího vedle sebe nepotřebujete. Na otázku, jestli nepotřebujete půjčit bundu (někdo si myslí, že je vám zima), odpovídáte, že váš svetr je prověřený a hřeje skvěle. Nabídku svezení na hory odmítáte se smíchem a slovy, že jste sice žena, ale na ledu jezdit umíte. Máte své rituály a máte ráda svůj klid. Zkuste si říct upřímně: opravdu hledáte partnera? A v jakých chvílích přesně byste s ním chtěla být? A jste ochotna mu tyto chvíle "dát k dispozici"?
A nakonec: nikdy se nenechte zviklat názory okolí, že jste příliš vybíravá. Vy sama víte, kdy jiskra přeskočí a kdy ne. A když nikdo takový ve vašem okolí není, co se dá dělat? Tomu se prostě poroučet nedá.
