Zeptali jsme se mužů: Co by nám ženám nikdy neřekli? | Pro ženy | Blesk.cz

Zeptali jsme se mužů: Co by nám ženám nikdy neřekli?

4. září 2013 | 12:00

Muži občas říkají otřepané fráze, při kterých si myslí úplně něco jiného. Ale, co by nám ženám nikdy neřekli, i kdyby si to mysleli? Zjistili jsme, že jsou vůči nám docela ohleduplní. Překvapivě se dokonce naučili říkat to, co chceme slyšet. Posuďte sami.

Vojta - "Nemám problém říct své přítelkyni, že jí něco nesluší nebo se chová nevhodně. Ale nikdy bych si nedovolil nahlas kritizovat její rodinu, ani chování jednotlivých členů."

Matěj - "Sice jsem zrovna sám, ale nikdy bych nedokázal říct přítelkyní ani jiné ženě, že smrdí. Když o tom tak přemýšlím, je to docela zajímavé, protože vy ženy nám to říkáte poměrně často." (smích)

...

Michal - "Své přítelkyni bych nikdy neřekl, že jí to nesluší. Když se žena cítí dobře, odráží se od toho její celodenní nálada. Navíc si myslím, že mojí přítelkyni to sluší pořád."

Ondřej - "I kdyby mě moje přítelkyně přestala přitahovat (to se podle mě nikdy nestane), nikdy bych jí to neřekl. Srážet sebevědomí si nezaslouží žádná žena. Tím netvrdím, že by se měl vztah bez vzájemné chemie udržovat. Ale pravý důvod rozchodu bych si určitě nechal pro sebe."

Šimon - "Nikdy bych se neodvážil říct ženě, že je tlustá. Nechci ani myslet na to, kolik by pak následovalo facek a tichých dnů v domácnosti."

...
Pavel - "Nikdy svojí přítelkyni neprozradím, že mě ty pravidelné nákupy oblečení a vysedávání před kabinkou ukrutně nebaví. Ona se totiž všem kamarádkám chlubí, jak má úžasného muže, který s ní pravidelně absolvuje několikahodinové chození po obchodních centrech. Ani nevíte, jak rád bych se díval doma na fotbal nebo poseděl s kamarády u piva."

Z těchto odpovědí se dá usoudit, že muži se naučili brát na nás ohledy. Dávají si pozor na pusu, aby nám neublížili, a toho si moc vážíme. Z toho vyplývá, že bychom je čas od času měli pustit do hospody na "jedno", kde si svým stejně "ulhaným" kamarádům postěžují. Potom přijdou za námi domů (sice lehce zapáchající kouřem a pivem) a zase nám budou říkat slova, která chceme slyšet.

Miláčku, nejsem v tom tlustá? Nedělá mi to větší zadek? Tyhle otázky pokládáme velmi rády a očekáváme od našich protějšků samozřejmě jen pozitivní odpovědi. A i když víme, že naše postava není úplně dokonalá, jsme šťastné za mužovu pochvalu. Za odměnu jim potom uvaříme něco dobrého a samozřejmě nedáme najevo, že jsme jejich malé lži už dávno prokoukly.