27. března 2015 06:00Kdo se dá na hubnutí, dobře ví, že s rýží musí podobně jako s ostatními přílohami zacházet opatrně. To se však může změnit. Američtí chemici totiž přišli na to, jak uvařit rýži, aby vám i nadále chutnala, ale přitom byla mnohem dietnější než obvykle. Díky tomu ji budete moci bez obav zařadit na svůj dietní jídelníček, i když si pečlivě hlídáte denní energetický příjem a také příjem sacharidů.
Jak vědci uvařili rýži?
Student vysoké školy chemických věd ze Srí Lanky spolu se svým učitelem přemýšlel o tom, jak uvařit rýži, aby se dala zařadit mezi dietní potraviny. Jejich objev je přitom geniálně jednoduchý – ještě než přidají rýži do vřící vody, přidají do ní kokosový olej v množství odpovídajícím asi třem procentům syrové rýže. To není mnoho. Když pak rýži uvařili, dali ji na dvanáct hodin do lednice.
Rýže je sice lehce stravitelná, ale vzhledem k obsahu cukrů se nehodí k hubnutí. Leda byste ji uvařili jinak než obvykle.Autor: Shutterstock.comV čem spočívá dietní trik?
Mezi "hladová" jídla patří překvapivě i sushi. Hlavně kvůli bílé rýži, sójové omáčce a majonéze, která se občas přidává.Autor: Shutterstock.comJe to vlastně takový chemický pokus. Podstatné je mimo jiné to, abyste rýži rychle vychladili. Kokosový olej se postará o změny složení sacharidů tak, aby po nich člověk nepřibral a spíše je snadno spálil. I když pak rýži znovu ohřejete, na pozitivní efekt už to nemá vliv, zůstává mnohem dietnější. V závislosti na druhu rýže je možné snížit její kalorickou vydatnost až o polovinu.
Proč vadí, když jíte běžně uvařenou rýži?
Kokosová rýže z filmu Láska na kariAutor: DreamworksRýže je svým způsobem dietní jídlo. Ovšem platí to jen tehdy, pokud jíte malinké porce a nedoplňujete je hutnými omáčkami, ale například pouze zeleninou. Jakmile se k rýži začnete chovat jako k běžné příloze a přestanete si hlídat její množství, doplatíte na vysoký obsah škrobu neboli sacharidů v ní. A nejde jen o kilojouly a energetickou hodnotu a s nimi související kila navíc, konzumace nadměrného množství běžně uvařené rýže zvyšuje například riziko rozvoje cukrovky.
Lze podobně připravit i ostatní přílohy?
Ačkoli to zatím není vědecky prokázané, zdá se, že podobně by šlo upravit dietní vhodnost i u ostatních příloh. Ostatně – už dneska víme, že nerozvařené těstoviny zaženou hlad lépe než rozvařené a že bramborová kaše nasytí díky vyššímu obsahu bílkovin lépe než rozšťouchané brambory. Ale vliv přípravy se může projevit i u sladkých brambor či luštěnin, ačkoliv podrobné poznatky na toto téma ještě chybějí. Další výzvou pak nejspíše bude pečivo.
BramboryAutor: Shutterstock
