Jizerská 50 už se mi kvapem blíží a já z toho pomalu začínám mít noční můry. Docela se bojím, že to nemůžu v žádném případě zvládnout. Pak ale slyším řeči, jak to zvládnou i támhle Pepík s Ančou, kteří si na každém odpočívadle dají frťánka slivovičky – a jedou! Tak to musím dokázat taky.
V rámci tréninku jsem se rozhodla vyzkoušet další pro mě nový sport: fit box. Vstávání mi dělá odjakživa problémy, ale když musíš, tak musíš. Začít den fit boxem není vůbec marná věc. Pytel, který je na těžkém podstavci, před vámi stojí a podle pokynů trenéra do něho kopete a boxujete. Pokud jste ten typ, který potřebuje vybít vztek, klidně si místo pytle můžete představit třeba protivného šéfa, nevěrného manžela nebo šílenou tchyni a hned vám bude líp.
Výborné na tomhle sportu je, že zapojujete jak nohy, tak ruce. Já jsem například byla překvapená z toho, jak mě bolí záda. Do vysokých kopů se totiž zapojuje i svalstvo v bederní oblasti zad, a to se ozvalo už večer téhož dne. Měla jsem pocit, že mám něco s ledvinami, a říkala si, kde jen jsem mohla takhle ofouknout. Nakonec se ukázalo, že to byly jen bolavé svaly.
Jelikož se venku ochladilo, začala jsem také běhat v tělocvičně. Kousek od práce mám naštěstí centrum bojových sportů PRO7SPORT, kam můžu chodit na pás. Venku je to mnohem větší zábava a rychleji to ubíhá, ale noci jsou chladné a stejně tak rána a nerada bych to odstonala. Takže musím nasadit hudbu do uší a pozorovat nemilosrdně pomalu ubíhající čas a kilometry na obřím displeji přístroje!