1°C
Období kolem rozvodu je vždycky těžké. Plné konfliktů, pláče, výčitek, nepřetržitých hádek. Emoce vítězí nad rozumem a domluvit se na banalitě stojí nadlidské úsilí. Natož dohodnout se na zásadních věcech. Pravidlech další existence, fungování rozvedené rodiny.
Ve hře není jen společný majetek, ale v drtivé většině případů nevinné, krachem manželství handicapované děti. U koho zůstanou v péči, jak vysoké se ně budou platit alimenty? Kde kdo bude bydlet, kdo koho z domu, bytu vyplatí? Kterak se společný majetek rozdělí?
Nejde jen o zhrzené city, bolest z rozpadu rodiny. Tady jde o další existenci aktérů, leckdy komplikovanou vendetou zhrzeného. Naschvály, vydírání, scény. Nekonečné soudní maratóny. Psychika nadranc a tuny prášků na nervy… Válka Roseových se neodehrává jen virtuálně, ale i v reálném životě. V takovém případě, než dojde k nejhoršímu, je nanejvýš dobré se obrátit na nestranného prostředníka, tzv. mediátora. Odborníka, který by měl být fundovaný v oblasti práva i psychologie.
Bez iluzí a velkých emocí
Mediace je v podstatě efektivní cestou alternativního (mimosoudního) řešení sporů. Mediátor usměrňuje vyjednávání mezi protistranami a jeho úkolem je najít optimální řešení konfliktu. Tlumit emocionálně vypjaté stavy, dát prostor stranám k vyjádření jejich názorů a požadavků a také zamezit záměrnému uhýbání od projednávané kauzy.
Mediátor manželství až na vzácné výjimky nezachrání, ale měl by klienty přimět k rozumné komunikaci bez hysterie. Najít u obou stran společnou řeč. Obrousit hrany konfliktu. Objasnit mnoho zbytečných a nevyřčených nedorozumění, pomoci nalézt přijatelnou dohodu.
Na mediační schůzku musí jít oba, jinak nemá smysl. Nicméně i v případě, že dojde na tolik potřenou dohodu, ještě není zaručeno, že se bude v praxi plnit. Stačí sebemenší konflikt a je po úmluvě. Dost často se i stává, že jeden z rozvodových protivníků kývne téměř na všechno, jen aby dostál dobré vůli, měl sezení za sebou.
Kdy je mediace vhodná
- Pokud budou muset spolu bývalí partneři (zejména kvůli dětem) nadále komunikovat.
- Jestliže vůli k rozumné dohodě brzdí emoce.
- Privátní rozumné ujednání v praxi nefunguje.
Kdy nemá cenu se o mediaci pokoušet
- Pokud se konflikt s partnerem nachází ve stádiu nepřekonatelné nenávisti.
- Je-li jedna ze stran oběť domácího násilí.
- Když je někdo z partnerů závislý na alkoholu či drogách a tudíž není schopen úmluvu dodržovat
Případ, kdy to nevyšlo
„Podařilo se mi ženu přesvědčit k návštěvě mediátorů. Jediná důvěryhodná instituce tohoto druhu je tzv. Asociace editorů, proto jsme se obrátili na ni. Jde o placenou službu - dvě sezení po asi dvou hodinách hodinách stály tři tisíce korun,“ povídá o svých zkušenostech Michal z Prahy.
„Nabídl jsem ženě, ať zvolí mediátora sama, aby mě později neobvinila, že jsem byl s někým domluvený. Mediátorka, vybraná Martou, dělala co mohla, zeptala se například Marty, jak by se jí líbilo, kdyby byla dcera svěřena do výlučné péče otce.“
„Marta zlostně odešla před koncem druhého sezení a pak mě obvinila přesně z toho, čemu jsem se chtěl vyhnout: Že jsem prý byl s mediátorkou domluvený.“
