„Tak si představ, co se mi tuhle stalo,“ vyhrkla na mě kamarádka. Ani nečekala na odpověď a už „jela“. Dozvěděla jsem se další z jejích naprosto neskutečných historek, kterými mě častuje. Za poslední měsíc se ji už podruhé pokoušel někdo unést. A to není vše, třikrát jí vykradli auto, dvakrát ukradli kabelku a... Ta holka má buď neskutečnou smůlu, nebo prostě jen děsně lže. Bohužel zřejmě to druhé, protože bizarnost jejích historek se stupňuje. Každému se občas něco stane, ale Lence se to děje až příliš často a jsou to situace, které vídáte snad jen ve filmech. Možná je to i vina nás, jejího okolí, že nejsme schopní jí pomoct nebo říct, že jí nevěříme a že by s tím lhaním měla konečně už přestat, ale není na to pozdě?

Většinou už ani nejsem překvapená, když mi zavolá s tím, že mi musí říct „něco děsně hustýho“. Lenka je vypravěčka. Nejhorší na tom ale je, že ona tomu skutečně začíná věřit! Není už náhodou případ pro psychiatra nebo chce být jednoduše zajímavá, středem pozornosti či se prostě jen nudí?

Začínáme lhát…
Jak vůbec můžou naši známí a kamarádi začít lhát natolik, že k nim ztratíme důvěru? Stačí jen málo. Jedna malá neškodná lež klidně odstartuje řetězovou reakci a na ni se pak nabalují další a další, ze kterých se už jen těžko vymotávají.

Lidé nejčastěji lžou, protože mají strach. Bojí se své vlastní fádnosti, že něco nebo někoho ztratí, budou odmítnutí. Někteří lidé nelžou jen ostatním, ale i sami sobě. Aby nemuseli řešit svoje problémy, unikají pomocí tohoto klamu mimo realitu, protože nejsou schopní přijmout skutečnost takovou, jaká je, či nezvládají různé životní situace.

Přiznejte si, během svého života jste už určitě několikrát zalhala. V pořádku, a kdo ne? Každý párkrát neřekl pravdu. Ne všichni lidé ale mají ty pravé předpoklady stát se „dobrými lháři“. Na lhaní má největší vliv osobnost člověka. Rizikovou skupinou jsou ti, kteří nejsou schopní řešit problémové situace a konflikty. Dalšími stejně důležitými faktory jsou nedostatečná výchova k životním hodnotám, stresové prostředí, společnost a nízká kvalita lidských vztahů. Hodně často se lhaní projevuje i v souvislosti s různými závislostmi.

Oči jako důkaz
Chcete vědět, zda vám váš protějšek nelže? Zaměřte se na jeho chování, gesta a mimiku. Nejvíce prozradí oči. Vyhýbání se očnímu kontaktu je jasným důkazem nejen nejistoty a nízkého sebevědomí, ale i lži. S tím souvisí také nejisté chování, změny postoje těla či přeříkávání se. Můžete se ale setkat i s „profilhářem“ nebo s někým, kdo je připravený lhát. Takový člověk očima neuhne a bude se ovládat, prozradí ho ale rozšířené zornice. Prokazatelnějšími příznaky jsou mrkání, bledší pokožka, vyšší hlas nebo odmlky v řeči, dále nesoulad výrazu a řeči.

V běžném životě
Se zapíráním, výmluvami a obecně se lží se setkáváme všechny. Našly jsme však čtenářky, které tento problém trápí daleko víc. Jarka, matka čtrnáctileté Jany, se téměř každý den potýká se lhaním své dcery. Snaží se jí pomoct, ale neví jak. Paní Mirka se naštěstí lhaní „zbavila“. Její manžel jí lhal tak dlouho, až se s ním rozvedla. Svěřila se nám, jaké je se lhářem žít.

VAŠE PŘÍBĚHY

JARKA (34)

Dcera mi lže
Janě je 14 let a už asi pět let její matka kontroluje a ověřuje většinu věcí, co jí dcera řekne. Začalo to zapíráním skutečných známek a simulováním. „Maminko, mě bolí bříško.“ To jsem slyšela poměrně často. Poté mi však na rodičovské schůzce řekla paní učitelka, že Janě chybí známky z důležitých písemek a ty ostatní za nic nestojí,“ vypráví Jarka. Začala se s dcerou učit a bolesti bříška už nebrala tak vážně.

Janiny lži se většinou týkaly různých dětských lumpáren, ale teď už dítě není. „Už to není jen o tom, že dostala špatnou známku nebo že si roztrhla triko ve škole, ale já vím, že se prala. Teď je to daleko horší, je v pubertě. Chce chodit ven, pít alkohol nebo si užívat na diskotékách. Chodí za školu, lže mi o tom, kde byla a s kým,“ svěřuje se s obavami Jarka.

Má strach, aby se její dcera nechytla nějaké party. Lže doma i ve škole. Jarka neví, jak to zvládnout. „Doufám, že se uklidní. Nechápu to. Nikdy jsem na ni nebyla kvůli špatným známkám nějak extrémně přísná a nebyla jsem na ni přísná ani celkově, a to je možná ta chyba.“ Ustaraná Jarka se snaží s dcerou trávit víc času, ale čtrnáctiletá dívka má jiné zájmy. Každá další lež její matku ubíjí, ale ani domluvy na Janu neplatí.

Kvůli lhaní přišel rozvod

Autor: SHUTTERSTOCK.COM

MIRKA (31)

Kvůli lhaní přišel rozvod
Před necelým rokem se paní Mirka rozvedla. Důvodem bylo neustálé manželovo lhaní, které jak o ona říká, „se už prostě nedalo dál snášet“. „Když jsme se brali, bylo všechno v pořádku, ale časem jsem zjistila, že mi Pavel v mnoha věcech neříká a neříkal pravdu,“ vzpomíná. Zpočátku se jednalo o maličkosti. Ty však později přešly ve větší lži, které už tak nepatrné nebyly.

Pavlovy neuvěřitelné příběhy z vojny nebo z mládí se v mnoha věcech lišily od verzí jeho přátel. Byly tam sice jen nepatrné odchylky, ale byly tam. Po svatbě se ale jeho nepravdy začaly týkat rodiny. „Nemohla jsem být s někým tak nespolehlivým, zvláště pak, když se to týkalo dětí,“ vypráví Mirka. Pavel své ženě například řekl, že vyzvedl děti ze školy, ale když se jich pak Mirka zeptala, řekly jí, že přišly domů pěšky. „Ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že se dětem mohlo něco stát, mě polil studený pot.“

Matka dvou dětí byla ochotná snášet manželovy lži a neuvěřitelné a někdy i zábavné historky kvůli udržení rodiny. Pak si ale uvědomila, že by mohly ohrozit děti, rozhodla se k radikálnímu kroku a podala žádost o rozvod. Situace podobná vyzvednutí dětí totiž nebyla ojedinělá.

„Říkal mi, že je například s kamarády na pivu, a přitom byl v práci nebo něco dělal a mně namluvil, že dělá něco jiného. Byly to zbytečné a nesmyslné výmluvy. Nechápala jsem to. Pak do toho začal zatahovat děti. Chtěl, aby mu přizvukovaly, nebo je prostě „jen“ nevyzvedl ze školy. To už moje míra trpělivosti přetekla,“ říká Mirka.

Na závěr
Výmluvy, pomluvy, neuvěřitelné příběhy, nesmyslné výroky, milosrdné lži nebo pouze věty typu: „Tobě to dnes sluší.“ Nic z toho není pravda, a přesto to často akceptujeme. Jsou však jisté hranice, které by se neměly překročit. Právě ty přestoupila čtrnáctiletá Jana i Mirčin manžel. Naše dva příběhy jsou varováním před tím, co se může stát, když se lež zaplete do života.

O radu jsme požádaly psychoterapeutku

Emilii Gärtnerovou
z Psychoterapeutického centra Gaudia

psychoterapeutka Emilie Gärtnerová, Psychoterapeutické centrum Gaudia

Autor: archiv

Kde je hranice, kdy už lhaní není pouhým lhaním, ale stává se nemocí?
Když je člověk přesvědčený o pravdivosti lživého výroku, i když mu ostatní ověřitelnými skutečnostmi dokazují opak. Takto se může projevovat demence nebo například schizofrenie. Pokud člověk lže, aby si získal pozornost, ospravedlnil své jednání a zároveň je nezodpovědný a bezohledný vůči druhým lidem, může jít o poruchu osobnosti. V takovém případě si je člověk často skutečného stavu věcí vědomý, ví, že lže. V uvedených případech je lež důsledkem psychické poruchy, jejíž diagnostika a terapie spadají do kompetence odborníků.

Kdo je to notorický lhář?
Pokud takový pojem vůbec existuje, pak popisuje člověka, který lže prakticky pořád, nezávisle na tom, zda mu lež přináší výhody nebo nevýhody. Protože „notorický lhář“ nemluví pravdu příliš často, zaplétá sám sebe do příběhů, ve kterých si pak často protiřečí, byť v detailech. Existují lidé, kteří mají své lži velmi dobře propracované, a je velmi těžké poznat, kdy mluví pravdu, a kdy ne. Úroveň vytváření nepravdivých příběhů souvisí s inteligencí daného člověka. „Notorický lhář“ bývá charakteristický neadekvátními reakcemi na rozpoznanou lež (agresivita, podrážděnost, vztahovačnost).

Jak můžeme lháři pomoct?
Upozorňujte ho na to, že vnímáte rozpory v jeho výpovědích. Pomáhá, když si s takovým člověkem v klidu promluvíte o tom, jestli si je sám své lži vědomý, jakou motivaci ke lhaní má, případně mu dejte najevo, že jste schopná slyšet i pravdivý příběh. Lidé zamotaní do svých lží můžou být velmi bezradní, nevědí, jak se ze začarovaného kruhu dostat. Často touží, aby je okolí přijalo takové, jací jsou, ale obávají se odmítnutí.

Žijete s notorickým lhářem? Jestli se chová takhle, je lepší to s ním skončit!