2°C
Každý živočich na planetě zemi má svůj denní rytmus a savci jsou většinou ovlivňováni slunečním světlem a nervovými buňkami, které tento rytmus řídí. Lidé, na rozdíl od ostatních savců jsou schopni tento rytmus vědomě porušovat. Tím pádem můžeme chodit spát, kdy se nám zachce a vyspávat také jak je nám libo. Můžeme si tím pádem zvolit, jestli budeme ranními ptáčaty nebo nočními ptáky.
V minulosti, dokud člověk neobjevil oheň, se samozřejmě choval stejně jako jiní savci, kteří nejsou přizpůsobeni nočnímu životu, tedy nevidí ve tmě a podobné vychytávky. Ovšem s příchodem ohně přišla evoluce. Přesto není nikde v záznamech, že by v dávné minulosti a jiných kulturách lidé žili noční život, tedy s výjimkou nocí, kdy byl úplněk, to se lidé scházeli a celou noc tančili a slavili.
Vědci se nyní v Americe zaměřili na zkoumání toho, jak s denním cyklem souvisí inteligence. Došli k velice překvapivým výsledkům. Zjistilo se totiž, že ti jedinci, kteří měli již v dětství vysoké IQ, chodí později spát než ti s nižším IQ a to jak ve všední den, tak o víkendu. Také si mnohdy déle přispí. Takže pro snazší pochopení dáme příklad. Jedinci, kteří měli v dětství IQ menší než 75, což se hodnotí jako velice nízké, chodí spát většinou kolem 23:41 v týdnu v dospělosti. Naopak ti, kteří měli v dětství IQ vyšší než 125, tedy vysoké, chodí v dospělosti spát až ve 00:29.
Z toho tedy vyplívá, že inteligentnější děti vyrůstají do nočních ptáků a méně inteligentní jsou ta ranní ptáčata.
