14°C
Není nic horšího, než když se naši milovaní trápí. Ještě horší je, když nevíme, jak jim pomoct. Jaké je žít s někým, kdo trpí depresemi? Zeptaly jsme se několika lidí, kteří si tímto problémem museli projít.
Nejste psycholog
V prvé řadě si musíte uvědomit, že nejste jejich psycholog ani psychiatr. Můj bývalý přítel měl tak těžké deprese, že občas uvažoval o sebevraždě. Když měl takové stavy, nemohla jsem vůbec fungovat a začala jsem také upadat do depresí. Je v pořádku, když jste empatičtí a chcete druhým pomoci. Pokud ale ztrácíte pevnou půdu pod nohama a stáváte se součástí jejich nemoci, je na čase udělat krok zpátky. Petra, 26 let
Musíte opravdu chtít
Nesmíte žít s pocitem, že jim snad něco dlužíte nebo že je vám jich líto. Musíte s nimi být, protože doopravdy chcete, ne že cítíte povinnost. Nezapomeňte, že i vy máte svůj život a že je naprosto v pořádku, když s těmito lidmi nebudete čtyřiadvacet hodin denně. Lukáš, 33 let
Netlačte na pilu
Nemusíte se snažit je neustále rozveselovat nebo se pořád dokola ptát, co je trápí. Ani se je nesnažte "spravit". To, že se cítí na dně, ještě neznamená, že vaši pomoc nutně potřebují. Dejte jim najevo, že jste tady pro ně za každé situace, ale nebuďte dotěrní. To celou situaci ještě zhorší. Pavla, 45 let
Neberte si nic osobně
Moje žena si prošla hroznými věcmi, co jsme spolu. Občas si to neuvědomím a řeknu něco, co ji opravdu naštve. To jsou chvíle, kdy je nejhůř a má žena umí být hrubá. Důležité ale je nebrat si nic osobně. Přestože mě to občas zabolí, dávám jí neustále najevo, že jsme na všechno dva. Jan, 50 let
Empatie je základ
Ujistěte se, že v sobě máte dostatek empatie. Vcítit se do takto nemocných lidí může být občas náročné a možná se s tím sami nedokážete vyrovnat. Nikdy těmto lidem neříkejte, aby nebyli v depresi. Na tuhle větu rovnou zapomeňte. Jiří, 31 let
