4°C
Syn mé kamarádky žije s rodiči a zdá se, že mu to není vůbec trapné. Aspoň trochu by ale mělo, je mu totiž třicet. Má zajímavou práci, hodně cestuje a užívá si. Proč by si měl pronajímat byt, který by ho stál půlku platu?
Maminka mu vaří, pere, žehlí, uklízí jeho pokoj a nic po něm nechce. Ani to, aby zapnul myčku! Pračka je podle něj sprosté slovo, ale bílé tričko samozřejmě vyžaduje. A není jediný, třicetiletých sobečků existuje celá řada! Mámy, je to vaše vina!
Samaritánství a vyžadování pravidel
Mám tři syny a neumím si představit, že by mi všichni zůstali ještě ve třiceti na krku. Snažím se, aby byli samostatní, aby se nebáli vyjádřit svůj názor a aby taky přiložili ruku k dílu. Omezuji samaritánství a chci, aby byli schopní sami přežít, když by museli. Pravidla hry ovšem mladí moc nemusí, i proto je to většinou naštve a z maminkovského království raději odejdou. Ano, chcete-li se svých mamánků zbavit, nastavte tvrdá pravidla!
Výchova k samostatnosti a zodpovědnosti
Samozřejmě, že je stokrát lepší, když žádný mamahotel nebudete muset řešit, ale když už ho máte, musí v něm platit nějaká pravidla! K samostatnosti a přiměřené zodpovědnosti sám za sebe lze vychovávat od útlého věku. Na druhé straně to nejsou malí dospělí se stejnými právy a povinnostmi, jako mají rodiče. „Nechme dětem dětství a zdravě je veďte po malých krůčcích k tomu, aby si stále více svých záležitostí vyřešily samy. Budou na to nakonec hrdé,“ radí psycholožka Magdalena Dostálová.
Bez dodržování pravidel to nepůjde
Pokud váš šestadvacetiletý syn stále studuje, je jasné, že ho nevykopnete a budete ho podporovat. Začne-li si ale při studiu přivydělávat, mělo by automaticky platit, že si pokryje své vlastní nadstandardní náklady, jako je třeba dovolená na lyžích, u moře nebo to, když si bude chtít něco nového koupit. Jakmile se chýlí studium ke konci, měl by se ale začít rozhlížet po práci a vážně přemýšlet nad samostatným bydlením.
Zacházejte s dětmi jako s dospělými!
„Dobrou variantou je zpočátku takzvané sdílené bydlení, kdy si náklady na byt dělí více jeho společných uživatelů,“ radí psycholožka. Jestli dítě i po ukončení studia má tendenci zůstat u maminky, je dobré, aby se na nákladech podílelo, nikoli ale symbolicky, ale rovným dílem. Mělo by se taky automaticky podílet na udržování společného bytu, což obnáší úklid, nákupy a podíl na všech domácích pracích. Ať se vám to líbí nebo ne, měli byste s nimi zacházet jako s dospělými, ne jako s dětmi. Dospělé děti mají žít jako nezávislí mladí lidé a jít svou vlastní cestou. Zametání cestičky jim rozhodně neprospěje – a vám taky ne.
