Chrápete? Nejezte před spaním, radí odborník

22. června 2016 | 06:00

Ještě před dvaceti lety téměř nikdo o spánkovém apnoickém syndromu – tedy výpadcích dýchání během spánku – nevěděl. Dnes ho lékaři diagnostikují u jednoho člověka z deseti a mnoho dalších lidí má k němu nakročeno. „Kdo se s tím neléčí, ohrožuje sebe i ostatní,“ tvrdí špičkový odborník na spánkové poruchy Jan Klozar. Riziko není malé, hrozí třeba srdeční infarkt. 

Není chrápání jako chrápání. Někdy jde jen o společenský nebo spíš kosmetický problém, který člověka nijak neohrožuje, maximálně může být důvodem, proč mají partneři oddělené ložnice. Pak je tady ale horší varianta: spánkový apnoický syndrom. To se pak chvíle chrápání střídají s okamžiky bez dechu, kdy se člověku nedostává do těla žádný kyslík. Důsledky můžou být drastické – od srdečního infarktu či vysokého tlaku až po cukrovku.

Co přesně spánkový apnoický syndrom s organismem dělá?

Ve spánku se vám uzavřou dýchací cesty a nějakou dobu vůbec nedýcháte, takže organismus zůstává bez kyslíku. To pak souvisí s celou řadou diagnóz. Zvyšuje se riziko infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, typický důsledek je také hypertenze. Z metabolických poruch hrozí ateroskleróza a cukrovka. Interních diagnóz, které mohou se spánkovým apnoickým syndromem souviset, bohužel neustále přibývá.

Profesor Jan Klozar radí, jak pomoct proti chrápání.

A jak vlastně chrápání a syndrom spánkové apnoe vzniká?

Jde o zúžení dýchacích cest v té části, kde jsou tvořeny jen svalovou trubicí – tedy v oblasti hltanu. Ve spánku se svalstvo povoluje a relaxují i svaly, které mají udržovat průsvit trubice. Ta se zúží, vzduch v ní proudí rychleji, na základě fyzikálního zákona klesne tlak a stěny trubky se rozechvívají. Tak vzniká charakteristický zvuk chrápání. V určitém okamžiku dojde k úplnému kolapsu svalů dýchací trubice, její stěny se přiloží na sebe, a stane se tak neprůchodnou. Tak vzniká apnoická pauza, kdy pacient nedýchá. Pauza je pak ukončena probouzecí reakcí, kterou si pacient neuvědomuje. Obnoví se svalové napětí, tím průsvit hltanu – a člověk začne znovu dýchat. Toto se periodicky opakuje. Někdy celou noc.

To se ale pak člověk vlastně vůbec nevyspí, je to tak?

Jestliže chrápete a přes den jste pak unavení, může jít o spánkovou apnoi. A ta do důsledku může vést až k onemocnění srdce.

Ano. Je neustále nevyspalý a přes den pomalý. Hrozbou pro ostatní pak může být, když si člověk v tomhle stavu sedne za volant. Celkově totiž klesá tělesná i duševní výkonnost. Obvyklé jsou i pokles chuti na sex a u mužů problémy s erekcí.

Poznám, že trpím apnoí? Vždyť spím. Může to zjistit partner?

Partner, se kterým apnoik spí v jedné místnosti, to pozná podle toho, že je hlasité chrápání přerušováno úplným tichem, po kterém pacient opět začne hlasitě chrápat. Důležité jsou i vlastní pocity apnoika. Když se ráno probouzí neodpočatý, unavený, bez energie, navíc se můžou přidat i zmíněná onemocnění, měl by zvážit možnost, že trpí syndromem spánkové apnoe, a zajít k lékaři, se kterým se poradí o dalším postupu.

Zbytek rozhovoru si můžete přečíst v červencovém čísle Blesk Zdraví, které je nyní v prodeji.

Červenec

Autor: Silvie Risová
1080p 720p 360p
DesktopMobile