Existuje mnoho teorií o tom, jak často bychom se měli mýt. V závislosti na tom, jakou máme pleť a vlasy, může být totiž dennodenní koupání prospěšné, ale také na škodu. To třeba v případě, když máte citlivou pokožku. Pokud má člověk jemné vlasy, tak by se mu při přehnané hygieně mohly začít třepit.
Zpátky k Římanům
Podle profesora Stephena Shumacka, předsedy Australské dermatologické společnosti, bychom se měli mýt jen v tu chvíli, kdy je to skutečně nutné. "Je to záležitost až posledních padesáti, šedesáti let, tehdy se koupelny se sprchami začaly stávat v domácnostech samozřejmostí," popisuje. Koupání tak začalo být na denním pořádku ani ne tak z nutnosti hygienické, ale té sociální.
Na druhou stranu – ačkoliv technické vymoženosti jsou otázkou posledních desetiletí, o tom, jak je koupel pro organismus důležitá, nás přesvědčovali už staří Římané, kteří se v lázních vyloženě vyžívali. Podobně na tom byli i Egypťané nebo Řekové.
Je to chemie
Nicméně ať už to v sobě máme geneticky zakódované či nikoliv, v dnešní společnosti je naprostou samozřejmostí a vlastně až slušností, že člověk voní. Přitom ale pouze žlázy v podpaží a tříslech vytvářejí ten "zápach", který se snažíme za každou cenu zamaskovat. Nejsou po celém těle.
Tím, že se snažíme eliminovat tento "zápach", si také ovšem ubíráme šance na seznámení se s "tím pravým". Každý z nás má specifické pižmo, které my sami na sobě necítíme, ale protějšek ano. A důležité je, aby si dva lidé navzájem voněli, aby mezi nimi proběhla "ta chemie".
Porucha ochrany před infekcemi
Shumack také upozorňuje na to, že přehnaným koupáním způsobujeme "odmaštění" kůže, tedy že se zbavujeme tělesného oleje, který má chránit naše podkožní buňky. Ty zase chrání organismus před tím, aby se do něj dostaly infekce nebo viry. Kůže se také pak rychleji vysušuje, loupe se a vytváří podmínky pro některá kožní onemocnění, jako je třeba ekzém.
Jiný odborník zase zastává názor, že by lidé měli věnovat hygieně různých partií těla různě dlouhou dobu. Podle něj by lidé měli věnovat větší pozornost mytí rukou a intimních partií, kde reálně hrozí nákaza nějakou infekcí. Kdybychom užívali pravidelně a poctivě bidet, pak by stačilo, abychom se celí koupali jednou dvakrát týdně.
Kromě toho střídmější sprchování by pomohlo ve více ohledech. Ruce by si mnuli ochránci přírody, kteří dlouhodobě tvrdí, že příliš plýtváme vodou. A co vy? Přijde vám v pořádku sprchovat se jen jednou týdně?