Vysvědčení a alkohol: Je vaše dítě jen opilé, nebo má už otravu? | Pro ženy | Blesk.cz

Vysvědčení a alkohol: Je vaše dítě jen opilé, nebo má už otravu?

26. června 2015 | 06:00

Až 83 procent dětí ve věku 11 až 15 let má zkušenosti s alkoholem. Podle fóra Pij s rozumem za to do určité míry můžou rodiče, kteří se svými ratolestmi o pití nemluví, a tak si plně neuvědomují veškerá rizika. Přitom takový zdánlivě nevinný večírek může skončit až v nemocnici na kapačkách.

Adéle bylo teprve čtrnáct let, když ji na lavičce v parku našli kolemjdoucí, kteří zavolali záchranku. Měla v sobě skoro celou flašku vodky, kterou si koupili s kamarády. Jenže ti, když viděli, v jakém je jejich kamarádka stavu, ji tam ze strachu nechali a odešli pryč. Adélu odvezli do nemocnice s těžkou otravou alkoholem, takže musela podstoupit výplach žaludku a poležela si tam chvíli na kapačkách s glukózou.

Kromě nepříjemností, které ji čekaly od jejích rodičů, si pak další čtyři roky nesla ještě další stigma. Jelikož byla nezletilá, případ musela řešit sociální služba. Kdyby do jejích osmnácti let zjistili, že Adéla požila alkohol, muselo by se to řešit mnohem zásadněji než pouhým pokáráním a domácím vězením od jejích rodičů. Naštěstí pro ni to byl tak silný zážitek, že i nyní, více než deset let od onoho nešťastného odpoledne, se tvrdému alkoholu vyhýbá obloukem. 

Když jen blábolí a vrávorá

Jestli máte pocit, že jde o problematickou dívku, která je z nefunkční rodiny, pak se pletete. Zkušenosti s alkoholem má drtivá většina dětí. Ne všechny se musí nutně propít k otravě alkoholem, ale když už se tak stane, je první pomoc na místě. 

Děti se do styku s alkoholem dostanou už před patnáctým rokem života. Můžou za to do jisté míry i jejich rodiče.

V případě, kdy vám domů dovrávorá opilé dítě, kterému se pletou jazyk i nohy a které se snaží vám namluvit, že mělo fakt jen jedno malé pivo, můžete být relativně v klidu, i když se mějte na pozoru. I situace, kdy jej domů – v tom lepším případě – přivedou v podpěře kamarádi, nemusí ještě značit malér. 

Otrava může přijít i po pár hodinách

Položte ho do postele, raději do stabilizované polohy, a dejte mu k posteli lavor. Výhrůžky a tresty si nechte na ráno, z večera by si je potomek nemusel pamatovat. Občas byste ho ale měli zkontrolovat, protože otrava se může projevit až po pár hodinách. 

Obzvláště pozorní buďte ve chvíli, kdy vaše opilá ratolest začne nepřirozeně blednout a zmodrají jí rty. Kromě toho nebude dítě schopno moc chodit, jeho tělo získá konzistenci hadrového panáka a pro neschopnost mluvit a srozumitelně artikulovat se vám ani nebude snažit vysvětlit, co se mu vlastně stalo. Navíc na to nebude mít ani příliš času, neboť obsah žaludku se bude snažit dostat se ven. 

Prst do krku a cukr na to
Doporučená denní dávka cukru je deset lžiček.

Pokud ale dítě nezvrací, ačkoliv by očividně mělo, pomozte mu s tím. Buď mu strčte prst do krku, nebo mu dejte napít slané vody. Čím dříve tak učiníte, tím méně alkoholu se dostane ze žaludku do krve. Naopak se mu snažte vnutit cukr, protože při popíjení alkoholu dochází k poklesu cukru v krvi, což může vést až k nevratnému poškození mozku v důsledku otoků. 

Opilého člověka položte hlavně do stabilizované polohy tak, aby se sám nemohl zadusit zvratky, pro jistotu u něj ale hlídkujte. Nejen z důvodu zadušení, ale otrava alkoholem může zpomalit až zastavit dýchání. Jestli máte pocit, že jde o neúnosnou míru, raději zavolejte záchranku, aby se o pacienta postarali lékaři. 

I malý přípitek je problém

Problém s alkoholem u mladistvých mají do jisté míry na svědomí i rodiče, kteří se s nimi o tom nebaví, nebo jim dokonce dopřávají občasný přípitek. Ale i v takovém případě u nich mohou rozjet pozdější závislost. Základem však je, podobně jako u pohlavního života, je upozornit na všechna rizika. 

„Děti ve školním věku by měly dostávat nealkoholickou variantu přípitku. Pokud už staršímu dítěti dovolíme opravdu malý příležitostný přípitek, měli bychom mu vysvětlit, že konzumace alkoholu není v jeho věku povolená, tento zákaz má své odůvodnění a my děláme výjimku, protože dítěti důvěřujeme,” radí Josef Šedivý z neziskové organizace Sananim.