Čeští muži jsou nejobéznější v Evropě

Mnohem hůře než ženy, jsou na tom čeští muži. Čím je to způsobeno? Lékaři se shodují, že za naše kila může absence pohybu. České ženy začínají tloustnout až po padesátce, kdežto muži o deset let dříve. „Takzvaný body mass index, tedy poměr výšky a váhy, mají v normě muži pouze mezi 18 a 29 lety. Muži nad 30 let už mají průměrně mírnou nadváhu a s rostoucím věkem se tato hodnota zvyšuje. V kategorii obézní už jsou muži v průměru po 40. narozeninách. Nejobéznější jsou muži nad 70 let," uvedl vedoucí výzkumu Jan Cacek. 

Až 70 procent mužů po čtyřicítce má nadváhu, oproti tomu žen jen necelá polovina. Ženám se navíc tukové zásoby ukládají v oblasti bříška, boků a zadečku, kdežto u mužů mnohem nebezpečněji v dutině břišní. Takto uložený tuk pak nepřímo ohrožuje vnitřní orgány a zvyšuje riziko mrtvice nebo cukrovky, ale také zhoubných nádorových onemocnění. A to je jeden z důvodů, proč se muži dožívají v průměru jen 71 let a nejčastější příčinou smrti bývají kardiovaskulární choroby.

Průměrný věk úmrtí u žen je pak 78 let, za což může fakt, že ženy navštěvují lékaře častěji než muži. Způsobeno je to jednak propracovanějším systémem vyšetření žen například v oblasti nádorových onemocnění, ale také nutností návštěvy lékaře v různých obdobích života, jako je těhotenství nebo menopauza. Muži naproti tomu často preventivní prohlídky ignorují a k lékaři se dostaví, až s akutními problémy.

Nehýbeme se a tloustneme

Za přibývajícími kily často, hlavně v případě lidí s vyšším vzděláním, nestojí špatné stravování, ale absence jakéhokoli pohybu. A právě s tím souvisí takzvaná sarkopenie, tedy úbytek svalové hmoty, který je v případě Čechů až příliš rychlý. „Pokles množství svaloviny může za nižší schopnost dát sílu do jakéhokoliv pohybu, i obyčejné chůze. Hlavně starší lidé jsou proto slabí a nejsou schopni často zabránit pádům. Snižují si tak kvalitu života,“ uvedl Cacek.

Lékaři v souvislosti s pohybem hovoří o největší změně, jakou populace v posledních dvaceti letech prošla. Mnozí z nás totiž do svého režimu dne nezařadí ani obyčejnou chůzi, a to často ani v případě, že se potýkáme se zdravotními potížemi spojenými s vysokou váhou nebo jsme si vědomi, že obezita snižuje kvalitu našeho života. „Velká část populace nemá pozitivní vztah k pohybu. Navíc má řada lidí sedavé zaměstnání, využívají moderní technologie, čímž se zvyšuje výskyt civilizačních chorob,“ uvedl děkan fakulty sportovních studií Jiří Nykodým a dodává, že pro to, aby člověk nepřibíral na váze, stačí denně hodinka chůze.

Vědci se nyní budou snažit formulovat doporučení, která by měla situaci zlepšit a přivést mnohem více lidí k aktivnímu pohybu. "Jednou z nich může být třetí hodina tělocviku na základních školách. Určitě to není lék na obezitu, ale může pomoci vypěstovat kladný vztah k pohybu. Když člověk nezíská vztah, než dospěje, pak už se to nenaučí," říká Jan Cacek.