2°C
Chřest pomáhá udržet naše tělo v dobré formě a posiluje celý organismus a jeho vitalitu. Obsahuje hodně vody, bílkoviny, vlákninu, málo tuků a sacharidů. Je vhodný i v dietním jídelníčku.
100 g chřestu má jen 94 kJ. Obsahuje také vitaminy skupiny B, včetně kyseliny listové (100 g chřestu dodá tělu 37 procent doporučené denní dávky). Je bohatý i na vitamin C, betakaroten a minerální látky – draslík, zinek, vápník, fosfor, hořčík a železo.
Snižuje krevní tlak
Důležitou roli hraje množství draslíku v chřestu. Obecně ho totiž přijímáme málo, a naopak míváme nadbytek sodíku, hlavně v podobě soli.
Proto má tolik lidí problémy s vysokým tlakem. Draslík pomáhá tělu sodík vyplavovat, a tak vlastně preventivně snižovat krevní tlak.
Kdy je nejlepší?
Čerstvý chřest je k dostání prakticky po celý rok, nicméně ten nejlepší a nejchutnější je k dostání pouze v sezoně, tedy od poloviny dubna do konce června.
K nejznámějším z mnoha odrůd chřestu patří chřest bílý, zelený a fialový. Pěstuje se hlavně ve Francii, Belgii a Itálii, ale i na Slovensku a dokonce i u nás.
chřest
Autor: Profimedia.cz
DRUHY CHŘESTU
Základní druhy chřestu se liší podle barvy: bílý, zelený a fialový. Za nejlahodnější se považuje chřest bílý, s co možná nejsilnějším stonkem.
JAK S CHŘESTEM ZACHÁZET V KUCHYNI?
* Výhonky opláchněte a oloupejte škrabkou na brambory – musíte ho oloupat dobře, protože jinak si zkazíte chuť vlákny, která nejdou překousnout.
* Bílý chřest se loupe asi 20 cm pod hlavičkou až ke konci, zelený a fialový stačí loupat jen v dolní třetině.
* Před vařením je praktické stonky svázat nití a do vroucí vody pak můžete přidat sůl, cukr, citronovou šťávu nebo česnek či bobkový list – voda by měla sahat těsně po hlavičky stonků.
* Vařit by se chřest měl bez poklice asi 10 (zelený a fialový) až 12 minut (bílý) – záleží hodně na tom, jak silné a tvrdé jsou výhonky – na rozdíl od těstovin se vaří více doměkka (ne „al dente“), protože pak nemá optimální chuť.
