Když začne jarní počasí bláznit, i některé z nás máme pocit, že se zblázníme bolestí. Ozývají se staré zlomeniny, migrény a tlaky v hlavě jsou k nevydržení. Meteosenzitivita nebo citlivost na počasí trápí každého třetího člověka. A ženy jsou na ně o něco citlivější.

Meteorologové nás moc neuklidní, zvykejte si. Bláznivé extrémy v teplotách a tlaku nás totiž budou sužovat stále častěji. A čím je člověk starší, tím více tyto změny vnímá. Mladí lidé to zvládají víc s přehledem především díky síle a vitalitě organismu.

Kdy jde i o život

Prudké změny tlaku, teplot mají vliv na spoustu nemocí. Podle některých zdrojů ovlivňují téměř 200 chorob, jako jsou záchvaty schizofrenie, krvácivost, křeče, embolie, předčasné porody, epileptické záchvaty, koliky, mrtvice.

Nejcitlivěji samozřejmě změny počasí pociťují kardiaci. Při náhlém snížení teplot se totiž zužují cévy, krevní tlak se zvyšuje a nedokrvení srdečních tepen může dospět až k infarktu.

"U některých typů počasí je počet infarktů myokardu, náhlých cévních mozkových příhod, hypertenzních nebo dýchacích krizí významně vyšší. Povětrnostní podmínky příznivě i nepříznivě ovlivňují  naše reakce, pozornost, tělesnou a duševní výkonnost. Lidé pak třeba trpí nespavostí," vysvětluje biometeoroložka RNDr. Zlata Čabajová, CSc.

Fouká! Bude nám špatně?

Vítr je vlastně poslem změny počasí. Ale už i před změnou počasí můžeme cítit bolest ve svalech a v kloubech. Silné a náhlé změny v teplotách doléhají i na naši nervovou soustavu a dělají ji citlivější.

Je známo, že v období před sněžením nebo povětrnostními změnami se u citlivých lidí zvyšují deprese, jsou častější sebevraždy, manželské konflikty, i vyšší výskyt autonehod a dokonce vražd.

Náhle vyjasnění oblohy zase zhoršuje kvalitu spánku, zvedá krevní tlak. Ti, kteří mají tlak i bez toho vysoký, mohou být proto podráždění a nervózní. Měli by tedy více odpočívat, zhluboka dýchat a dát si šálek uklidňujícího bylinkového čaje.

Při náhlém poklesu atmosférického tlaku se zase hůře dýchá a meteosenzitivni lidé se cítí "pod psa". Točí se jim hlava, třeští jim v ní, jsou malátní, ospalí, zkrátka se cítí na nic.

Co nás nejvíc ničí

Nejnepříjemnější jsou přechody atmosférických front doprovázené výkyvy tlaku, teploty, větrem, deštěm a bouřkami. Největší zátěží je prudká změna teploty, zvláště pokud je to o více než 10 ° C.

Nejvíce ze všech zřejmě trpí nepříznivým počasím lidé se sklony k depresím a psychickým chorobám. Problémy mají i lidé s oslabeným organismem. Své o tom vědí především kardiaci a cukrovkáři.

Natrénujte se na počasí!

Je jisté, že člověk, který sportuje, zdravě se stravuje a správně odpočívá, je vůči počasí odolnější než workoholik či obézní člověk, který navíc kouří, přejídá se a často pije alkohol. Meteosenzitivita se dá ovlivnit. Pomáhá otužování a hodně pohybu, tělesné zatěžování fyzickou prací, častý pobyt na čerstvém vzduchu, turistika, dostatek spánku a optimismus. To je nejjednodušší recept, jak se stát odolným na jakoukoliv změnu počasí. Velké výkyvy snadněji zvládne pohodový člověk.

Výzkum prokázal: Sklenice mléka denně zlepší paměť