Má nebo měl někdo z vaší rodiny vysoký tlak, alergii, atopický ekzém, depresi nebo rakovinu? Pak můžete čekat, že podobné zdravotní potíže můžou časem potrápit i vás. Ale nechceme vás strašit! Odborníci říkají, že nic není pevně dané a každý má šanci snížit i vážná zdravotní rizika na minimum. „Pokud přestanete kouřit, vyloučíte z jídelníčku tučná jídla a budete cvičit, vaše šance dožít se ve zdraví vyššího věku naopak prudce stoupne,“ motivuje ke zdravému životnímu stylu kardiolog Gabriel Kamenský. Své možné "dědictví" je ale především třeba kontrolovat.

Hlídejte si střeva

Pokud máte v rodině dědičnou formu rakoviny tlustého střeva, máte vysokou pravděpodobnost, že by se jednou tato nemoc mohla týkat i vás. Jestliže měl nádorové onemocnění tlustého střeva váš rodič nebo sourozenec, riziko
onemocnění je dva- až třikrát vyšší než u ostatní populace. V případě, že měli tento druh nádorového onemocnění dva blízcí příbuzní, je vhodné provést genetické vyšetření.

Co je třeba udělat:
I když nemáte žádné potíže, je dobré nechat si mezi 50. a 54. rokem jednou za rok u svého praktického lékaře vyšetřit stolici jednoduchým testem na přítomnost stopy krve. Ale nepanikařte. I když se objeví stopy krve, neznamená to, že ve vašem těle bují nádor. Další, mnohem přesnější diagnostika je kolonoskopie. Ta se dělá od 55 let jednou za deset let.

.

Autor: Shutterstock.com

Prsy v ohrožení

Stejně tak vám hrozí nebezpečí, jestliže se ve vaší rodině vyskytla rakovina
prsu. Samozřejmě onemocnět vůbec nemusíte. Přesto u žen s „nesprávnou“
mutací genů se zvyšuje až na 85 procent riziko, že se budou muset na tuto
nemoc léčit, a karcinomy se objevují průměrně o deset let dřív než v ostatní
ženské populaci. Stačí, že máte v rodině jednu blízkou příbuznou, která rakovinu prodělala, a riziko onemocnění se zdvojnásobuje.

Co je třeba udělat:
Zjistěte si, kdy onemocněla vaše maminka nebo babička, a oznamte to gynekologovi. Pravidelně každý měsíc provádějte samovyšetření
prsů a jednou za půl roku si je nechte prohlédnout ženským lékařem. Na mamograf by vás měl poslat lékař, ale můžete se klidně objednat i bez doporučení. Od čtyřiceti let byste na něj měla chodit jednou ročně. Ideálně deset let předtím, než dovršíte věk, ve kterém onemocněla vaše maminka. Pokud u ní objevili rakovinu v 35 letech, vy byste měla jít na vyšetření už v pětadvaceti.

Cholesterol a hrozba infarktu

Podědit se dá i hypercholesterolemie – vysoká hladina cholesterolu v krvi. Často jí trpí už malé děti, aniž o tom kdokoli ví. Nenecháte-li svému potomkovi udělat krevní test na cholesterol, nemáte šanci zjistit, že mu vůbec hrozí nebezpečí. Přestože děti s hypercholesterolemií nejsou nemocnější než ostatní, riziko, že dostanou infarkt už po třicítce, je u nich velmi vysoké.

Co je třeba udělat:
V rodině, kde se vyskytují nemoci srdce a cév v nižším věku, mají rodiče právo, aby pediatr vyšetřil dítěti hladinu cholesterolu, i když navenek nemá žádné problémy. Nečekejte, až bude váš potomek starší, protože v čím nižším věku se podaří upravit jeho cholesterol do normálu, tím víc se zvyší pravděpodobnost, že se infarktu v dospělosti vyhne. A čísla jsou děsivá. Při nedávném průzkumu poraden Flora, který mapoval hladinu cholesterolu v krvi českých dětí, se ukázalo, že vyšší hodnoty měla více než polovina.