Lidské tělo asi hned tak nepřestanebýt předmětem zkoumání. Odborníkům se podařilo odhalit principjeho fungování, popsat jednotlivé orgányi funkce, které plní, ale i nemoci, jež jeohrožují.
Přesto je ale náš organismus obrovskou záhadou. Stačí jen připomenoutnapříklad fungování mozku u autistů, kteří dokážou během zlomku vteřiny vypočítat i extrémně složité matematické operace, a podobně.
Co můžeme „vyhodit“?
Není to dlouho, co se vědci začali zabývat i tím, co bychom v našem těle mohli postrádat. Zjistili, že evolucí, postupným vývojem člověka se některé orgány staly nedůležitými a i nepotřebnými.
Patří mezi ně například husí kůže, slepé střevo nebo kostrč. Zatímco v minulosti byly „zježené chlupy“ významnou ochranou člověka před zimou a zuby moudrosti sloužily jako mlýnek na potravu, dnes je všechno jinak.
Přesto bychom bez naprosté většiny orgánů nemohli žít plnohodnotným životem.
JACOBSONŮV ORGÁN
acobsonův orgán je malé tělísko v nose, které umožňuje „ochutnávat“ pachy, tedy cítit především feromony i ústy. Díky tomuto orgánu si některé druhy zvířat, většinou plazi a hlodavci, ale i savci, koně a kočkovité šelmy hledají sexuálního partnera.Člověk se narodí s plně funkčním Jacobsonovým orgánem. Ten ale brzy zakrní a přestane fungovat.
TŘETÍ OČNÍ VÍČKO
Když se podíváte do očí kočce, jakmrká očima, můžete si všimnout malé blány pod jejím spodním víčkem – říká se mu třetí víčko.
Mají ho i ptáci, plazi a ryby. U savců je sice vzácné, ale člověk ho má taky. Je zakrnělé a nefunkční.
SVALY VNITŘNÍHO UCHA
Nijak nám sice neubližují, ale také v ničem nepomáhají. Svaly vnitřního ucha umožňují otáčet ušní lalůčky do stran a z toho důvodu jsou pro mnohá zvířata velmi důležité.
Například kočky a psi se bez střihání ušima neobejdou – musí přece neustále sledovat okolí, aby postřehli blížící se nebezpečí. My díky nim umíme akorát tak zahýbat ušima!
ZUBY MOUDROSTI
Třetí stoličky se člověku kdysi hodily, protože naši předkové jedli hodně rostlin, a ty potřebovali něčím dobře rozkousat - tělo totiž nedokáže trávit celulózu obsaženou v rostlinách.
Ale dnes bychom si dovedli bez nich život rozhodně dobře představit. Tyhle zuby mají totiž často atypický tvar i kořeny, takže se často stává, že se jednoduše nevejdou tam, kde by měly být. „Cpou“ se do všeho kolem a nezřídka způsobují velmi nepříjemné záněty, infekce a bolesti.
Zubaři na jejich obhajobu tvrdí, že osmičky nejsou úplně zbytečné. Hodí se zejména ve starším věku, kdy nám už některé zuby vypadnou a budeme si chtít nechat udělat můstek.
KRČNÍ MANDLE
Ten, kdo je už nemá, má možnost se přesvědčit, že žít se dá i bez nich. Tyto mandle najdete v zadní části hltanu. Jsou součástí lymfatického systému, který nás chrání před infekcemi, setkávají se s choroboplodnými zárodky a produkují proti nim protilátky.
V TĚLE MÁME CELKEM 11 ZBYTEČNOSTÍ Lidské tělo tvoří i několik orgánů, které už postupným vývojem ztratily svůj význam, přesněji řečeno vědci dodnes nevědí, k čemu nám vlastně slouží. |
SLEPÉ STŘEVO
Za nepotřebný orgán se považuje i slepé střevo. Zánět slepého střeva v průběhu života postihne až 7 procent populace, přičemž v nejednom případě jde o život a rozhoduje rychlost operace.
Před třemi lety ale vědci dementovali tvrzení o zbytečnosti slepého střeva. Zjistili totiž, že právě v apendixu se ukrývají „dobré“ bakterie. Když infekce odezní, vycestují opět do střev a postarají se o rychlou obnovu střevní mikroflóry.
KOSTRČ
Jde o útvar, který vznikl srůstem posledních obratlů páteře. Je to pozůstatek zakrnělého ocasu a podle vědců je nám dnes k ničemu. Určitou úlohu ale přece jen plní.
Je součástí pánve, která tvoří společně s vazivem kostěný kruh, ten nese celou páteř a přenáší hmotnost hlavy, krku, horních končetin a trupu na dolní končetiny. Zabezpečuje tedy rovnováhu těla. Kostrč je hodně k ničemu zejména v situaci, když si ji narazíme. Následkem je silná bolest
ODPADOVÁ DNA
Jde o jednu z nadbytečných věcí v našem těle, které si určitě nevšimneme na první pohled. Je ukrytá hluboko v našem nitru. Takzvaná odpadová DNA je část naší genetické informace, která nemá žádnou funkci.
Přesněji řečeno, o jejím významu nemáme dosud žádné poznatky. Podle některých zdrojů tvoří až 95 procent lidské genetické výbavy.
ŽENSKÁ PROSTATA
Jde o poměrně nedávno objevený orgán. Součástí mezinárodní anatomické terminologie se stal až v roce 2001. Jde o tkáň v okolí močové trubice. Jejím objevením se dokázala i přítomnost jistých enzymů specifických pro prostatu – takzvané kyselé fosfatázy.
To znamená, že i v těle ženy existují některé struktury typické pro mužskou prostatu. Přestože není prostata feminina považovaná za plnohodnotný orgán, má jistý význam při reprodukčních funkcích. Předpokládá se, že se účastní procesů, které usnadňují oplodnění ženy.
HUSÍ KŮŽE
Chlupy na těle se zježí v chladném počasí, při stresu, ale i když jsme vzrušení. V minulosti to mělo obrovský význam – naši předkové chodili nazí, zježená srst lépe izolovala tělo před zimou.
Při lovu, když se octli v nebezpečí, vypadali kvůli zježení větší a mohutnější. Protože v současnosti k podobným situacím nedochází, obešli bychom se klidně i bez husí kůže.
SVALY PRSTŮ NA NOHOU
Asi 9 procent lidí se rodí bez těchto svalů. I když je máme, jsou zakrnělé a nefunkční. Ve výjimečných případech je však prý umíme probudit k životu. Důkazem jsou lidé bez rukou, kteří místo nich používají právě nohy a prsty na nohou.
CO TVOŘÍ LIDSKÉ TĚLO?* Tělo dospělého člověka se skládá |