2°C
Je trochu nespravedlivé, že někdo pomalu celý život nezamarodí a jinému stačí, když jej „ofoukne“, a hned má rýmu, kašel nebo kdovíco ještě. Z největší části za to může kvalita našeho imunitního systému. Jeho úkolem je totiž chránit nás před chorobami a ostatními neduhy. Je prostě strážce našeho zdraví. Na něm záleží, jak se popereme s infekcemi, záněty, bakteriemi či viry, které nás ohrožují na každém kroku. Lépe se pochopitelně s nepříznivými vlivy prostředí vypořádávají lidé se silnou imunitou. Tu dostáváme z největší části do vínku při narození. Můžeme však udělat hodně pro to, abychom ji posílili. Pak se dají i nástrahy počasí a chřipkových epidemií překonat ve zdraví nebo jen s minimálními zdravotními problémy.
Svému tělu pomáhejte!
Aby se váš organismus udržel v pořádku a imunitní systém pracoval tak, jak má, musíte mu pomoci. Je to podobné jako s autem – jen těžko můžete chtít, aby dobře jezdilo, když se o něj nestaráte a nevyměníte třeba olej nebo ojeté pneumatiky. „Je to tak. Podstatným způsobem sice předurčuje naši imunitu vrozená dispozice, způsobem života můžeme ale hodně obranyschopnosti těla pomoci,“ říká imunolog MUDr. Karel Skála ze Sdružení odborných lékařů v Praze. Lékaři doporučují maximálně omezovat stres, hodně se hýbat, sportovat a cvičit, jíst zdravou a lehkou stravu, nekouřit, nepít přes míru a být co nejvíce na čerstvém vzduchu. Důležité je dopřávat si hodně relaxu, odpočinku a kvalitního spánku. „Rozhodně bych nepodceňoval ani vliv dobré nálady a optimistického pohledu na život. Pozitivní přístup k životu totiž dělá zázraky,“ dodává imunolog.
Co se mládí naučíš...
Výhodou je, když se imunita posiluje už od dětství. „Stačí, když dítěti odmalička nepodáváte léky a antibiotika při každém zakašlání, důležitá je i přiměřená doba kojení mateřským mlékem (aspoň půl až tři čtvrtě roku),“ říká dětská lékařka Gabriela Zelenková. Organismus by měl pokud možno sám zabojovat s infekcemi, viry i bakteriemi. „Maminkám v ordinaci stále radím, aby svým dětem nenasazovaly léky už při zvýšené teplotě (do 38 °Celsia) nebo aby nevyžadovaly antibiotika jen proto, že spěchají do práce a potřebují mít dítě rychle zdravé,“ komentuje doktorka Zelenková. Mezi další nevhodné návyky patří nechat dítě neustále vysedávat doma u počítače, chodit pozdě spát a k jídlu mu snášet vše, na co si vzpomene. „Nejsem zastáncem čirého vegetariánství, makrobiotiky a podobně, vřele však doporučuji už do dětského jídelníčku zařazovat co nejvíce zeleniny, ovoce a celkově lehkou stravu,“ dodává lékařka. Podobné rady v praxi přinášejí výborný vklad pro dobrou obranyschopnost organismu v dospělosti.
Vyskočte z rychlíku!
Dospělí si své zdraví velmi často podlamují závratnou rychlostí života a trvalým stresem. V práci i doma. „Měla jsem pocit, že už dávno neumím odpočívat. Cítila jsem se pořád vyčerpaně a neustále se mi opakovaly různé virózy a záněty. Při vyšetření lékaři zjistili, že mám sníženou imunitu. Může prý za to neustálé přetěžování organismu,“ říká o svých problémech pětatřicetiletá Anna, podnikatelka z Prahy. Po různých vyšetřeních nakonec doktory poslechla a citelně přibrzdila ve svých pracovních aktivitách. „Bylo mi to řečeno jasně – buď se zklidním a začnu víc relaxovat, odpočívat a celkově žít zdravěji, nebo se můj stav bude stále zhoršovat. Mám dvě děti, takže jsem dlouho neváhala. Dneska se cítím o sto procent lépe,“ těší se paní Anna. K celkové změně životního stylu a pevnějšímu zdraví přispěly také koníčky, častější dovolená i některé potravinové doplňky.
Úsměv je lék
S úsměvem jde prý všechno lépe, pozitivní myšlení posiluje imunitu. Podle důchodkyně paní Růženy z Kutné hory pomáhá dobrá nálada i tehdy, když se nějaké ty zdravotní neduhy přece jen objeví. „Bude mi zanedlouho osmdesát let, a ještě jsem vážněji nestonala. Když si o tom povídám se svým doktorem, vždycky se směje a říká, že je to díky mé povaze,“ říká bodrá důchodkyně. Přestože také ji trápívají bolesti kloubů nebo zad (nedávno měla i velké problémy se zuby), snaží se nenaříkat a nestěžovat si. „Beru to z té lepší stránky – co jsou to bolesti zad nebo dvou zubů proti jiným nemocem. Moje kamarádka například trpí těžkou cukrovkou,“ srovnává paní Růžena. Jak říká, celý život se skromně stravovala, i pohybu kolem čtyř dětí měla víc než dost. „Pokud jde o zdravou stravu, nejčastěji jsem vařila luštěniny a kysané zelí. Maso sice nechybělo, ale nikdy jsme ho neměli moc,“ dodává paní Růžena se svým typickým úsměvem a dobrou náladou.
Nemocem se vyhýbejte
I když je vaše imunita velmi dobrá, přece jen možná sem tam omarodíte. Každá nemoc s sebou přináší oslabení organismu, i silnému jedinci. To by mohl být začátek bludného kruhu. Proto lékaři obecně doporučují „imunitu nepokoušet“ a zejména v období chřipkových epidemií se vyhýbat přeplněným uzavřeným prostorám. „Ideální je jezdit v této době co nejčastěji na hory, sportovat a dýchat čerstvý vzduch. Ti, kteří si to nemohou dovolit, by přinejmenším měli omezit návštěvu kin, nákupních velkostředisek a podobně,“ říká imunolog doktor Skála.
Jak posílíte svou imunitu?
- Buďte pozitivní a zkuste brát život s úsměvem.
- Věnujte dostatek času relaxu a odpočinku.
- Udělejte maximum pro dostatečný a kvalitní spánek.
- Vyhýbejte se stresu, naučte se říct si, kde je jeho hranice a jaké jsou vaše skutečné priority.
- Dopřávejte si kvalitní stravu v přiměřeném množství, bohatou na zeleninu, ovoce, netučné maso a vitaminy.
- Nákup potravinových doplňků vždy dobře zvažujte, je ideální vyslechnout si názor lékaře.
- Věnujte se koníčkům, kultuře a společnosti přátel – i to povzbuzuje imunitu.
- Cvičte, choďte na procházky, dopřávejte si například saunu, parní koupele a podobně.
- V době chřipkových epidemií se vyhýbejte místům, kde je mnoho lidí pohromadě.
- Procvičujte si celý život mozek – navštěvujte třeba i v důchodu akademii třetího věku, luštěte rébusy, učte se cizím jazykům.
Co imunitu poškozuje nejvíce:
- vrozené, genetické předpoklady
- trvalý stres
- alkoholismus a drogy
- kouření
- tučná strava a přejídání
- nedostatek pohybu, ponocování
- životní prohry, rodinné tragédie, neshody v rodině a s partnerem
Co je imunitní systém
Jde vlastně o soustavu orgánů, které nás svojí činností chrání proti virům, bakteriím, plísním a podobně. Dělají to pomocí mnoha milionů bílých krvinek – ty jsou vojskem, které s vetřelci bojuje za naše zdraví na život a na smrt. Bílé krvinky se tvoří v kostní dřeni.
Orgány, které jsou součástí imunitního systému:
Kostní dřeň – je „hlava“ celého imunitního systému a tvoří se v ní jak bílé, tak červené krvinky i krevní destičky.
Kůže - je zásadní ochrana našeho těla před vnějším prostředím, jejím prostřednictvím se z organismu vylučují škodlivé látky.
Mandle - jak krční, tak nosní ochraňují organismus před infekcemi (při opakujících se infekcích horních cest dýchacích se chirurgicky odstraňují, což u zdravého člověka neznamená žádný „špatný“ zásah do imunitního systému).
Brzlík – je nesmírně důležitý při boji s rakovinou, v tomto orgánu se totiž tvoří specializované bílé krvinky, které mají v hierarchii krvinek velmi vysoké postavení – nepřítele buď přímo samy ničí, nebo na něj upozorňují „obyčejnější“ bílé krvinky; bojů na všech potřebných místech v těle se zúčastňují s mimořádnou vervou.
Játra - shromažďují v sobě škodlivé látky.
Slezina- koncentrují se v ní vyčerpané červené krvinky a zachycuje chemické látky.
Střevo – i laici vědí, že za největší část imunity vděčíme střevu (asi ze 70 procent), proto je důležité zásobovat jej probiotickými látkami (v jogurtech, v tabletách a podobně), nutné je to zejména při a po léčbě antibiotiky, která „vybijí“ pro zdraví důležitou střevní mikroflóru.
