Vypadá to, že cena skutečně není tím, čím bychom se měli řídit. Důkazem jsou i výsledky hodnocení kvality elektronických teploměrů, které zveřejnil časopis TEST.

Ukázalo se, že platí spíš opačné pravidlo – čím levnější a jednodušší přístroj, tím lépe pracuje. S těmi složitými totiž většina laiků při testu ani neuměla zacházet, a pokud se chtěli dobrat pravdivých výsledků, museli měření svěřit zdravotníkům.

Teploměr - ilustrační foto.

Autor: cs.wikipedia.org

Kde je ideální teplotu měřit?
Pokud jste zvyklí »šoupnout« teploměr do podpaží, měli byste to změnit. Právě tam se totiž správná teplota měří ze všeho nejhůř a výsledky jsou velmi nepřesné. Daleko lepším místem je ústní dutina – a to v jedné z hlubokých jamek vlevo nebo vpravo pod kořenem jazyka – samozřejmě při zavřených ústech. Dalším spolehlivým místem je ušní bubínek, ale jen v případě, že měřící sonda teploměru je schopna ho zaměřit. Nejméně problémové je měření rektální, které se doporučuje hlavně u dětí.

Jak dopadly elektronické teploměry?

Druhy teploměrů:
Kontaktní teploměr: měří teplotu díky dotyku s tělem. Nejlepším místem je ústní dutina, u dětí je pak nejjistější rektální měření.
+ jednoduchá obsluha, většinou přijatelná cena
- neměří přesně v podpaží, kde je většina zvyklá teplotu měřit

Ušní: Jsou vybaveny infračerveným senzorem, měří teplotu, kterou vyzařuje ušní bubínek.
+ je rychlý, teplotu se dozvíte za vteřinu až dvě
- Pro laika je těžké poznat, jaká je správná pozice teploměru pro měření, laici s ním tedy neměli přesné výsledky
- není vhodný pro děti do 6 měsíců, mají úzký zvukovod
- Po každém měření je zapotřebí ho řádně vyčistit

Čelní: Infračervený senzor stanoví teplotu na čele a na základě okolní teploty vypočte teplotu tělesnou.
+ měření na čele je snadnější než v uchu nebo ústech hlavně u malých dětí
+ měření trvá 4 – 7 vteřin
- testovaný teploměr dostal jen »dobré« ohodnocení, laici i profesionálové měli potíže s měřením

Kombinované ušní a čelní: S pomocí nástavce se dají přizpůsobit pro měření v uchu nebo na čele.
- ne všechny automaticky přepnou na daný režim

Bezdotykové čelní: Jsou vybaveny infračerveným senzorem, světelný bod určuje správnou pozici.
+ měření je velmi rychlé
- v testu měl horší výsledky měření u dětí
- jsou drahé

Stop rtuťovým teploměrům! Proč?
Od 1. června letošního roku byl zakázán prodej rtuťových teploměrů. Zákaz se týká i dalších měřicích zařízení se rtutí, jako jsou například tlakoměry, barometry, tonometry a venkovní teploměry. Přináší větší bezpečnost pro uživatele, ale i nižší zátěž pro životní prostředí. Cílem zákazu Evropské komise je omezit průmyslovou spotřebu rtuti. Rtuť může kontaminovat vodu a půdu i tisíce kilometrů daleko od zdroje. Do organismu se rtuť, která ovlivňuje nervový systém, a to především u vyvíjejícího plodu, dostává dýcháním a potravou
(kontaminované vnitřnosti zvířat, zemědělské plodiny atd.). Všechny výrobky se rtutí už mají své elektronické náhrady.

Co možná nevíte o tělesné teplotě:
* Člověk má stálou tělesnou teplotu asi 36–37 °C.
* Povrch těla (kůže) je chladnější než vnitřní orgány.
* Nejvyšší teplotu v těle mají játra .
* Teplota nad 38 ˚C je tzv. zvýšená tělesná teplota – je to obranná reakce organismu na cizorodé látky (bakterie, viry, parazity) – nejčastěji provází nemoci jako chřipku, angínu, příušnice, zánět mozkových blan, nejrůznější infekce a záněty, úpal a úžeh.
* Zvýšená teplota se snižuje antipyretiky (např. paralen, ibuprofen, acylpyrin) – nasazují se při teplotě 38 °C (u dětí se nesmí používat acylpyrin – je jednou z příčin náhlého úmrtí dítěte).
* Nad 39 °C mluvíme o horečce.
* Každý člověk má jinak nastavenou svou normální teplotu (ale ne přes 37 °C) i reakce např. na infekci je jiná – někdo má při angíně 37,5 °C a někdo 39 °C.
* Při horečce 43 °C se hroutí životní funkce člověka.