2°C
Tři procenta lidí se ale v průzkumu přiznala k tomu, že lékaři dali úplatek v hodnotě nad 50.000 korun. Na semináři o korupci ve zdravotnictví to uvedl ředitel TI David Ondráčka. Ondráčka na semináři upozornil také na fakt, že nemocnice často neefektivně nakupují vybavení. Záleží prý spíše na tom, kdo koho zná, než jak efektivně nakoupit, uvedl šéf TI.
Pacienti, kteří dávají lékařům dary a úplatky v hodnotě desítek tisíc korun, tak prý nejčastěji činí proto, aby si zajistili lepší místo v pořadnících na operace nebo nadstandardní přístup lékařů. "Projevuje se to jen v některých typech a odvětvích, nejčastěji v gynekologii," řekl Ondráčka ČTK. Cílem průzkumu bylo zjistit, nakolik ve společnosti přežívá stereotyp z minulých dob, kdy se dávání darů lékařům považovalo za běžné.
Transparency International ale také sleduje to, jak efektivně se rozdělují peníze zejména do nákupu vybavení nemocnic. Problémy lze prý vysledovat třeba při realizaci operačního programu zdravotnictví, kdy se rozdělují peníze z evropských fondů. "Místo efektivity a potřebnosti v daném regionu se nakupuje podle toho, kdo si co vyběhá a získá," řekl ČTK Ondráčka. Některé přístroje v určitých regionech a nemocnicích "leží ladem", jinde pak naopak chybějí. Ondráčka upozornil také na problém takzvaných kompletátorských firem. Ty nabízejí nemocnicím, že pro ně zařídí nákup jednotlivých přístrojů. Transparency International se ale domnívá, že by v některých případech bylo efektivnější nakoupit přístroje jednotlivě.
