Bára Špotáková: „Mateřství a kariéru zvládám docela dobře.“ | Pro ženy | Blesk.cz

Bára Špotáková: „Mateřství a kariéru zvládám docela dobře.“

31. května 2016 | 00:00
Prezentace klienta |

Každá nastávající maminka si láme hlavu nad tím, jak zvládne výchovu dítěte, péči o domácnost, manžela a později i práci. Na sport a jiné aktivity jí už ani prostor pořádně nezbývá. Jak to ale dělají vrcholové sportovkyně? Zeptali jsme se Báry Špotákové, jak jí jdou skloubit tyto dvě životní role

Jak zvládáte sportovní kariéru a mateřství?

Já myslím, že docela dobře. V prvním roce jsem do toho doslova vlítla až moc hrr. Potom jsem měla pocit, že musím trošku zbrzdit, abych se letošní Olympiády vůbec dožila, abych na to měla sílu a chuť. Člověk totiž musí mít obrovskou chuť a vůli, když chce vyhrát. A já cítila, že mi ta chuť chybí. To byl i důvod, proč jsme se rozešli s Honzou Železným. Já cítila, že potřebuju trochu povolit, a on to moc nechápal. S mamkou jsme teď ale nastartovaly hlídání, já se vrátila k původnímu trenérovi a funguje to perfektně. Letos míříme k Riu. Teď je tu sice ta komplikace (zlomené zánártní kůstky na pravé noze, pozn.red.), ale není to katastrofa. Navíc kdyby se to podařilo, tak bude o to sladší.

Autor: Procter & Gambel

Chtěla byste být pro vašeho syna Janka minimálně stejnou oporou, jako byla pro vás vaše maminka?

To asi nezvládnu. Já jsem trošku jiná. Moje máma je opravdová máma, ta by se pro druhé rozkrájela. Je možné, že se do toho postupně ještě vpravím. Teď ale myslím trochu víc na sebe. Loni jsem to docela šidila, letos jsem ale hodně zaměřená na Rio. Někdy mi ani nevadí, že Janka přes půl den nevidím, když ho hlídá máma. Vím, že se potřebuji soustředit na atletiku. Potom třeba všechno obětuji dětem a bude ze mě máma na plný úvazek. Teď si to ale ještě nedovedu představit. Je to nejspíš tím, že chci opravdu uspět v Riu.

Kdyby se syn rozhodl pro profesionální sportovní dráhu. Podporovala byste ho, nebo byste se ho snažila odradit, když víte, jaká je to dřina?

Kdyby ho něco skutečně chytlo, tak ho určitě podpořím. Teď se ho ale snažím vést k všestrannosti. A vlastně ani nemusím, má zájem o vše. A to se mi líbí, trochu se v tom vidím. Nechci, aby byl jen tupý sportovec. Rád si čte, líbí s emu knížky a rád si v nich listuje. Hodně povídá. Moc mě baví ho všestranně rozvíjet. Po pravdě ani nevím, jestli bych zvládla sedět každý víkend na zápasech. Když dítě hraje například tenis, sedíte tam od rána do večera. To je oběť, které nevím, jestli bych byla schopná.

Měla byste radost, kdyby šel syn ve vašich stopách a zvolil si dráhu oštěpaře, nebo byste preferovala kolektivní sport?

To je otázka, co si vybere. Je to totiž zásadní rozdíl. Mně například šel basket, ale chtěla jsem být zodpovědná jen za sebe a svoje výkony. To jsem ale já. Atletika je taková svobodnější. Můžete jít trénovat do přírody, a nemáte pravidelný dril jako v týmu. Časy si většinou určujete sami. Asi by mi nevadilo, kdyby dělal atletiku. Je to takový vyvážený sport ve všech směrech.